VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V „bohaté" Praze je rozdíl mezd největší, následuje ji Středočeský kraj

Praha - Pojem „průměrná mzda" není nic jiného než prostý teoretický výpočet. Ve skutečnosti o ničem pozoruhodném nevypovídá. Další údaje totiž ukazují, že plné dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou.

12.6.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Průměrná mzda je velmi ošidný ukazatel, který je velmi náchylný ke zkreslení, a tudíž o celkovém vývoji mezd příliš nevypovídá. Stále širší diferenciace mezd se projevuje zkreslením ve zveřejňovaných statistických údajích.

„Celé dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy totiž nedosahují," upozorňuje Dalibor Holý, ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nevěrohodným se podle něj dlouhodobě stává i údaj o růstu mezd, protože tento růst je způsobován zvyšováním mezd pouze některých zaměstnaneckých skupin, zatímco u jiných ve stejném období dochází k poklesu.

Nová čísla

ČSÚ proto odstartoval pilotní projekt, díky kterému by se měly tak zvané mediánové hodnoty dostat od roku 2013 i do pravidelných, čtvrtletně zveřejňovaných informací o vývoji mezd.

Medián, tedy typická mzda zaměstnance ve mzdovém rozdělení, je takřka ještě o čtyři tisíce korun nižší než průměrná mzda. Tento údaj dále zpřesní pohled na vývoj mezd v České republice.

Hlavním klíčem k dlouhodobému růstu rozdílů ve mzdách je podle statistik ČSÚ kvalifikace a osobnostní rozvoj zaměstnance. To se projevuje již v třídění podle dosaženého formálního vzdělání.

„Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek než za pracovníky jen se základní školou. I přes „drahotu" vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců je po nich stále silný zájem na pracovním trhu," uvedl Holý.

„Vysokoškoláci mají míru nezaměstnanosti pouze 2,5 procenta, zatímco u osob se základním vzděláním je nyní 28,4 procenta," dodal.

Zajímavý je z tohoto pohledu srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání.

Nejvyšší nárůst je zaznamenaný u profesí, kde se požaduje vysoká úroveň znalostí. Předpokládá se zde nejen vyšší forma vzdělání, ale také „měkké" dovednosti.

Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla.

Nominální mzda versus reálná

Například nominální mzda vedoucích pracovníků v peněžnictví a pojišťovnictví vzrostla od roku 1988 do roku 2011 více než 17krát. Avšak reálná mzda, tedy při započtení inflace, jen 3,4krát. To je mezi profesemi největší růst.

Žebříček vybraných profesí uzavírá šest, u nichž nominální mzda stoupla zhruba čtyřikrát, v některých případech skoro pětkrát.

To znamená, že měli v roce 2011 na výplatní pásce sice zhruba pětkrát vyšší číslo než v roce 1988, například horníci si v roce 1988 vydělali měsíčně 7199 korun (skoro stejně jako tehdy již zmínění vedoucí pracovníci v peněžnictví!), ale jejich reálná mzda, tedy kolik si mohou za mzdu koupit, ve skutečnosti klesla o téměř tři procenta, i když v průměru loni brali 35 900 korun.

Zmínění vedoucí pracovníci v peněžnictví si naopak mohou koupit skoro 3,5krát tolik, co v roce 1988. Reálná mzda čističů oken, poslední profese na žebříčku vybraných, klesla o 13 procent.

Praha a okolí

Jak bylo řečeno, ukazatel průměrné mzdy může být velmi zavádějící. V hlavním městě dosahuje nadprůměrné mzdy 96 procent zaměstnanců, což je dáno tím, že jsou zde umístěny centrály finančních institucí a jiných zaměstnavatelů, kteří platí vysoce nadprůměrné mzdy. Kromě bank a pojišťoven jsou to profese v informační a komunikační činnosti a energetika.

Z toho vyplývá, že v Praze je největší rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou. V celostátním měřítku je nejčastější mzda žen 16 tisíc a mužů 21 tisíc korun hrubého. A jen třetina mužů vydělává méně než ženy, zatímco plné dvě třetiny žen méně než muži.

A s hlavním městem se „svezl" i Středočeský kraj, jehož obyvatelé jsou často zaměstnání v hlavním městě, kam za ní dojíždějí. Zde dosahuje nadprůměrné mzdy ještě 76 procent zaměstnanců.

Naopak nejmenší podíl zaměstnanců, kteří ještě dosáhnou na průměrnou mzdu, je v kraji Vysočina, kde je to pouze 61 procent.

Ze závěrů ČSÚ tak vyplývá, že nejcennějším kapitálem současnosti je vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla. Nejlépe podle statistiků procházejí krizí státy, kde je vysoká podpora celoživotního vzdělávání a kde panuje sociální soudržnost.

Naopak státy, které se pouze podbízejí nízkou mzdovou úrovní, neprospívají a dokonce trpí dvojnásobnou nezaměstnaností, jelikož laciná pracovní síla vypovídá o ekonomické úrovni země.

Autor: Michal Achremenko

12.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
12 10

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Týden volna pro tatínky? Jen když pracují

Narodil se nám potomek a chceme volno, co máme dělat? Takové dotazy novopečených otců zaplavily „sociálku" hned zkraje letošního roku. Tatínkové se mylně domnívali, že novinka v podobě týdenní placené dovolené po porodu už platí.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies