VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V „bohaté" Praze je rozdíl mezd největší, následuje ji Středočeský kraj

Praha - Pojem „průměrná mzda" není nic jiného než prostý teoretický výpočet. Ve skutečnosti o ničem pozoruhodném nevypovídá. Další údaje totiž ukazují, že plné dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou.

12.6.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Průměrná mzda je velmi ošidný ukazatel, který je velmi náchylný ke zkreslení, a tudíž o celkovém vývoji mezd příliš nevypovídá. Stále širší diferenciace mezd se projevuje zkreslením ve zveřejňovaných statistických údajích.

„Celé dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy totiž nedosahují," upozorňuje Dalibor Holý, ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nevěrohodným se podle něj dlouhodobě stává i údaj o růstu mezd, protože tento růst je způsobován zvyšováním mezd pouze některých zaměstnaneckých skupin, zatímco u jiných ve stejném období dochází k poklesu.

Nová čísla

ČSÚ proto odstartoval pilotní projekt, díky kterému by se měly tak zvané mediánové hodnoty dostat od roku 2013 i do pravidelných, čtvrtletně zveřejňovaných informací o vývoji mezd.

Medián, tedy typická mzda zaměstnance ve mzdovém rozdělení, je takřka ještě o čtyři tisíce korun nižší než průměrná mzda. Tento údaj dále zpřesní pohled na vývoj mezd v České republice.

Hlavním klíčem k dlouhodobému růstu rozdílů ve mzdách je podle statistik ČSÚ kvalifikace a osobnostní rozvoj zaměstnance. To se projevuje již v třídění podle dosaženého formálního vzdělání.

„Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek než za pracovníky jen se základní školou. I přes „drahotu" vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců je po nich stále silný zájem na pracovním trhu," uvedl Holý.

„Vysokoškoláci mají míru nezaměstnanosti pouze 2,5 procenta, zatímco u osob se základním vzděláním je nyní 28,4 procenta," dodal.

Zajímavý je z tohoto pohledu srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání.

Nejvyšší nárůst je zaznamenaný u profesí, kde se požaduje vysoká úroveň znalostí. Předpokládá se zde nejen vyšší forma vzdělání, ale také „měkké" dovednosti.

Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla.

Nominální mzda versus reálná

Například nominální mzda vedoucích pracovníků v peněžnictví a pojišťovnictví vzrostla od roku 1988 do roku 2011 více než 17krát. Avšak reálná mzda, tedy při započtení inflace, jen 3,4krát. To je mezi profesemi největší růst.

Žebříček vybraných profesí uzavírá šest, u nichž nominální mzda stoupla zhruba čtyřikrát, v některých případech skoro pětkrát.

To znamená, že měli v roce 2011 na výplatní pásce sice zhruba pětkrát vyšší číslo než v roce 1988, například horníci si v roce 1988 vydělali měsíčně 7199 korun (skoro stejně jako tehdy již zmínění vedoucí pracovníci v peněžnictví!), ale jejich reálná mzda, tedy kolik si mohou za mzdu koupit, ve skutečnosti klesla o téměř tři procenta, i když v průměru loni brali 35 900 korun.

Zmínění vedoucí pracovníci v peněžnictví si naopak mohou koupit skoro 3,5krát tolik, co v roce 1988. Reálná mzda čističů oken, poslední profese na žebříčku vybraných, klesla o 13 procent.

Praha a okolí

Jak bylo řečeno, ukazatel průměrné mzdy může být velmi zavádějící. V hlavním městě dosahuje nadprůměrné mzdy 96 procent zaměstnanců, což je dáno tím, že jsou zde umístěny centrály finančních institucí a jiných zaměstnavatelů, kteří platí vysoce nadprůměrné mzdy. Kromě bank a pojišťoven jsou to profese v informační a komunikační činnosti a energetika.

Z toho vyplývá, že v Praze je největší rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou. V celostátním měřítku je nejčastější mzda žen 16 tisíc a mužů 21 tisíc korun hrubého. A jen třetina mužů vydělává méně než ženy, zatímco plné dvě třetiny žen méně než muži.

A s hlavním městem se „svezl" i Středočeský kraj, jehož obyvatelé jsou často zaměstnání v hlavním městě, kam za ní dojíždějí. Zde dosahuje nadprůměrné mzdy ještě 76 procent zaměstnanců.

Naopak nejmenší podíl zaměstnanců, kteří ještě dosáhnou na průměrnou mzdu, je v kraji Vysočina, kde je to pouze 61 procent.

Ze závěrů ČSÚ tak vyplývá, že nejcennějším kapitálem současnosti je vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla. Nejlépe podle statistiků procházejí krizí státy, kde je vysoká podpora celoživotního vzdělávání a kde panuje sociální soudržnost.

Naopak státy, které se pouze podbízejí nízkou mzdovou úrovní, neprospívají a dokonce trpí dvojnásobnou nezaměstnaností, jelikož laciná pracovní síla vypovídá o ekonomické úrovni země.

Autor: Michal Achremenko

12.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies