VYBERTE SI REGION

Šéf nymburského pivovaru: V Čechách se víc piva nevypije. Musíme exportovat

Nymburk /ROZHOVOR/- Zdejší pivovar spoluvlastní, je jeho letitým ředitelem. Pavel Benák může 
z mnohaleté praxe posoudit, jaký vliv měl vstup naší země do Evropské unie na export nymburského piva do jiných zemí. První otázka našeho rozhovoru věnovaného právě putování nymburského piva do evropských zemí v posledních deseti letech je tedy prakticky ložená.

17.5.2014 2
SDÍLEJ:

PAVEL BENÁK A IGOR TIMKO rozmlouvají o pivu a česko – slovenském bratrství před koncertem No Name. Foto: Deník/ Olga Havránková

Pane řediteli, poznamenal vstup do Evropské unie před deseti lety nějak export nymburského piva nebo to pro pivovar nebyla závažná událost?

Určitě to zásadní událost pro nás byla. Přineslo nám to otevření trhu. České pivo je zvlášť fenomén, má ve světě své jméno a proto, když odpadly v některých zemích celní bariéry, tak jsme okamžitě pocítili daleko větší zájem 
o naše pivo. Na jednu stranu se nám tedy otevřely hranice, odpadla celní řízení přímo 
u každého kamionu, ale na druhou stranu nám stoupla administrativa. A zvláště nám, jako výrobcům piva, tedy zboží, které podléhá spotřební dani, se administrativa výrazně navýšila a museli jsme začít dělat věci, které jsme do té doby nikdy nedělali. Tedy: na jednu stranu se nám otevřela možnost obchodu, na druhou stranu se nejen zvýšila administrativa. Po aplikaci některých zákonů 
z Evropské unie, a jak známo, Češi chtějí být papežštější než papež, tak se nám tohle velmi zpřísnilo a my jsme museli 
a vlastně pořád musíme platit záruku za spotřební daň, 
i když jsme to v minulosti nikdy neplatili. To vám zase 
v rozvoji podnikání příliš nepomůže. Upřímně: kdyby v roce 2004 chtěli striktně po nás všichni celníci zaručení za veškerý alkohol, který tady máme, tak je to neřešitelná situace.

A ta byrokracie stále narůstá?

Ano, přes proklamace všech vlád, které byly od té doby 
u moci, ta byrokratická mašinérie narůstá jak z centrálních orgánů formou nových zákonů, tak aplikačně z orgánů státní správy. Určitě nedochází k tomu, že by se něco zjednodušilo.

Když se vrátíme k té příjemnější stránce vstupu do Unie, můžete jmenovat nějaké země, se kterými obchod začal od té doby více vzkvétat?

Co se týče všech zemí Unie, tak vlastně máte možnost tady to zboží naložit a poslat ho tam. Nikdo vás v ničem neomezuje, když pominu tu zmíněnou administrativu. My jsme před deseti lety obchodovali se zeměmi našeho blízkého okolí, například Německo, Francie, Anglie. Od té doby se rozsah území, kam se naše pivo dostává, zmnohonásobil. Tím nechci říci, že jsme zmnohonásobili objem vývozů, to ne. Objem vývozu tvoří kolem jedné pětiny naší produkce, ale jelikož celkově roste pivovar, tak ten poměr zůstává stejný, ale objem narůstá. Ale podstatným způsobem se rozšířil počet zemí a zákazníků, kam pivo vyvážíme.

Můžete tedy jmenovat konkrétně některé země, kam se rozšířil vývoz nymburského piva po roce 2004?

Můžeme jmenovat třeba Skandinávii. Nikdy předtím jsme nevozili pivo do Dánska, Švédska, Finska. Dále můžu uvést Maďarsko, které bylo 
v jednu chvíli v ještě předrevolučních dobách dobrým trhem pro české pivo, tak se pro nás před rokem 2004 úplně administrativně uzavřelo. Po roce 2004 se zase otevřelo. Což Nymburáci, kteří jsou hrdí na Hrabala, rádi uslyší. V Budapešti na hlavní Rákocziho třídě je vybudována hrabalovská hospoda s naším pivem. Když dneska Čech pojede do Maďarska, tak se tam setká 
s českým pivem téměř na třech desítkách míst.

Máte zpětné reakce ze zahraničí, jak jim tam nymburské pivo chutná?

Mám určitě pozitivní reakce. Oni oceňují především plnost a říz piva, bohatou a hustou pěnu, která drží. A prostě mají pocit, že v té puse NĚCO mají. Na rozdíl od toho, co byli zvyklí pít z průmyslových pivovarů na západ od našich hranic. I tam jsou zkrátka fajnšmekři, kteří ocení, že české pivo je opravdu klenot mezi pivy.

PAVEL BENÁK je od roku 1996 ředitelem a spolumajitelem Pivovaru Nymburk, kde s krátkou přestávkou pracuje už téměř 30 let. Narodil se 
v roce 1960 v Českém Brodě. Vystudoval provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze. Bydlí v Sadské, je ženatý, má dceru a syna. Mezi jeho koníčky patří zahrada, vinařství, turistika, cestování a Šumava.

Zmínil jste hospůdku v Budapešti, jsou i další země, kde se dá v hospodách narazit na nymburské pivo?
Nemusíme jezdit až tak daleko. My jsem nikdy v minulosti nedodávali pivo na Slovensko. Ani po vstupu do Evropské unie ne. Až poslední tři roky dodáváme čím dál tím více piva na Slovensko. Dnes se můžete s nymburským pivem setkat na řadě míst ve dvou největších slovenských městech, tedy v Bratislavě a v Košicích.

Ano, slyšel jsem o jakémsi velkém parku v Košicích, kde se pije Nymburk…

To je park Alpinka v Košicích, ale můžete na něj narazit také třeba v bowlingovém centru. Tím nechci tvrdit, že se tam pije pouze naše pivo. Ale jelikož víme, že náš obchodní partner neustále zvyšuje objednávky, je jasné, že objem našeho piva rok od roku na Slovensku roste.

Když trochu nahlédneme do budoucna, dva tři roky dopředu. Jak to vidíte s exportem nymburského piva? Bude stoupat, zůstane stejný?

Jedno je jasné: v Čechách se více piva nevypije, a pokud ho někam budete dodávat více, tak na úkor někoho jiného. Tedy počítat s tím, že se bude zvyšovat prodej našeho piva v Čechách je spíše nereálné. Chcete-li tedy být úspěšní, musíte pivo exportovat. Předpokládám, že export našeho piva poroste. Nutno ovšem říci, že se blížíme k prahu naší kapacity. Tudíž budeme muset začít připravovat nějaké významné investice, kterými bychom podpořili možnost zvýšení prodeje. Ale s tím, že bychom chtěli zachovat maximální hranici 200 tisíc hektolitrů za rok.

Když se bavíme o investicích, nemůžu se nezeptat, jak to vypadá s projektem pivovarské hospody a hotelu tady v areálu pivovaru?

Pivovarská restaurace 
a hotýlek je noční můra, kterou bych rád přetavil ve splněný sen. Fakt je ten, že sháníme intenzivně nějaký dotační titul a v tomto okamžiku jsme dali přednost investicím do technologie. Sám vidíte, že tady na dvoře probíhá čilý stavební ruch. Rekonstruujeme stavebně opuštěné prostory starých stáčíren lahví a sudů, které byly přemístěny před několika lety. Připravujeme to na to, abychom si rozšířili kapacity na zrání piva.

Poslední věc. Jsme na začátku sezóny a pivovar má už jednu novinku za sebou. Mám na mysli pochopitelně Jubilejní Hrabalův ležák. Jak se osvědčil?

Já jsem slyšel jen samou chválu, jak náš pan sládek dokázal připravit a uvařit tohle pivo. Spotřebitelé na něm oceňují hezkou chmelovou vůni, hustou pěnu, skvělý říz a plnost. My ho vyrábíme, v tuto chvíli je k dostání, bude v sobotu i na Hrabalově Kersku. Pokud pak chvíli nebude, tak před Pivovarským dnem 
v červnu opět bude. Bude nymburské posvícení, čtrnáct dnů předtím budeme hrát v pivovaru Postřižiny, takže to bude určitě taky. Příští rok by pivovar měl oslavit 120 let, Jubilejní pivo je tady. Uvidíme, zda si nevezmeme názory našich spotřebitelů k srdci a nezměníme recepturu některého ze stávajících piv tak, abychom se přiklonili k tomu, za co nás spotřebitelé chválí.


Autor: Miroslav Jilemnický

17.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies