Státní veterinární správa v současnosti připravuje mimořádná veterinární opatření. Na jejich základě bude kolem místa nálezu zvířete vymezeno pásmo (tzv. zamořená oblast). V něm bude platit zákaz lovu divokých prasat a zintenzivní se jejich monitoring. Zároveň bude vyhotoven soupis všech  domácích prasat chovaných v tomto pásmu a chovatelé budou mít povinnost hlásit změny zdravotního stavu zvířat. Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu o případné plánované porážce prasete.

Ilustrační foto
Smrtící nemoc prasat se blíží. Už zaklepala u sousedů

„Je vidět, že naše veterinární správa pracuje efektivně, protože se jí zdroj nákazy podařilo rychle odhalit. Zatím tedy máme důvod k ostražitosti, nikoliv ale k přehnaným obavám. Pokud by se ale přece jen nákaza rozšířila do komerčních chovů, požadovali bychom pro naše chovatele po Evropské komisi mimořádné kompenzace za ušlé příjmy," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Mor je totiž pro prasata prakticky ve 100 procentech smrtelný a neexistuje žádná léčba ani preventivní vakcinace. Jakmile by se mor do chovu dostal, znamenalo by to jeho naprostou likvidaci.

Svaz chovatelů prasat však připomíná, že není žádný důvod k panice. "Africký mor prasat nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí, takže není vůbec třeba se vepřového masa bát - dokonce ani v případě, že by onemocnění proniklo až do samotných chovů. To se ale zatím nestalo."

Ilustrační foto
Kuře na českém stole? Často cestuje přes půl planety až z Brazílie

V souladu s platnou legislativou bude vytvořena odborná skupina složená z veterinářů, lovců, odborníků na nákazy zvířat a expertů na volně žijící zvířata. Skupina bude asistovat krajské veterinární správě při analýze situace, definování infikované oblasti a při realizaci ozdravovacího programu.„Všechna přijatá opatření mají za cíl především zamezit tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích," uvedl ústřední ředitel Státní veterinární zprávy Zbyněk Semerád.

Zdroj: Deník Data / David Valenta

Jedná se o je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění, přičemž původním zdrojem nákazy bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 stupňů Celsia, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také krmivem, vodou a kontaminovanými předměty.

Protože je africký mor prasat nebezpečná nákaza, platí při jejím výskytu na území členského státu EU závazná pravidla. Česká republika jako každý jiný členský stát bude muset do 90 dní od potvrzení prvního případu zaslat Evropské komisi plán opatření k vymýcení onemocnění v definované infikované oblasti.

Africký mor prasat se již několik let vyskytuje v některých zemích bývalého Sovětského svazu, v Pobaltí i v sousedním Polsku, v poslední době také na Ukrajině. Již od konce 70. let 20. století se vyskytuje také na Sardinii, odkud se však dál nešíří. Od roku 2014 je v České republice prováděn monitoring u všech uhynulých divokých prasat. Do konce roku 2016 bylo sérologicky a virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, všechny s negativním výsledkem.

Ilustrační foto
České dráhy o prázdninách posilují vlaky. Vypraví i rychlík Praha - Bohumín