VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V rozpočtu EU chybí peníze. Česko by mělo poslat 4,5 miliardy korun

Štrasburk/Brusel – Evropská komise dnes požádala členské státy, aby pro letošní rozpočet unie poskytly dodatečných téměř devět miliard eur (asi 225 miliard Kč). Novináře o tom informoval eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. Na Česko by podle běžného klíče mělo z této sumy připadnout zhruba 180 milionů eur, tedy asi 4,5 miliardy korun.

23.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv VLP

Dnešní rozhodnutí komise se čekalo, neboť v posledních týdnech se ukázalo, že v rozpočtu na některé programy už nezbývá dost peněz. Bez nich by ale například výměnnému studentskému programu Erasmus či programům na podporu vědy a výzkumu hrozily citelné škrty.

Vláda zatím od EK nedostala oficiální žádost, řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Až přijde, bude se tím zabývat vláda. Já se vyjádřím až po jednání vlády," uvedl.

„Přicházíme s řešením pro Erasmus a další programy, které jsou v roce 2012 kvůli nedostatku prostředků v nebezpečí," řekl Lewandowski o žádosti o poskytnutí dalších 8,975 miliardy eur k již dříve odsouhlaseným 129 miliardám eur pro letošek.

„Ani jedno euro není pro Brusel," zdůraznil komisař. Všechny tyto peníze by podle něj měly jít pro studenty, vědce a malé a střední podniky.

Podle europoslance ODS Hynka Fajmona jde o součást vyjednávací taktiky komise, která se snaží dostat rozpočet na rok 2013 na co nejvyšší úroveň, protože pak od něj bude odvozen nový víceletý finanční rámec na roky 2014 až 2020, o němž se nyní tvrdě vyjednává. „Komise tak uměle vytváří tento problém, aby získala na svou stranu veřejnost, a využívá k tomu studentský program, který je populární," podotkl Fajmon.

Co způsobilo "díry" v rozpočtu?

Problémy s „dírami" v rozpočtu jsou způsobeny tím, že výše plateb, kterou schválily členské země s europoslanci po zdlouhavých a složitých jednáních, je nižší než závazky, které by letos unijní rozpočet měl pokrýt. Komise, která původně navrhla vyšší rozpočet, než jaký byl nakonec schválen, už předem upozorňovala, že nějaké peníze budou moci ke konci roku možná „chybět". Navíc se připojuje i to, že se blíží konec dlouhodobé finanční perspektivy (2007 až 2013), přičemž tradičně na konci tohoto období přichází víc žádostí o proplácení peněz.

Předseda EK José Barroso v prohlášení podotkl, že nejde o to, že komise žádá o víc peněz, nýbrž o to, aby členské státy dostály svým dřívějším závazkům. „Tyto platby jsou nezbytné k oživení růstu a vytváření míst napříč EU," dodal. Připomněl rovněž, že členské státy a zákonodárci při přijetí původního rozpočtu na letošní rok vyzvaly EK, aby v případě, že se ukáže odsouhlasené množství peněz jako nedostatečné k pokrytí závazků, přišla s návrhy dodatečných změn.

„Opakovaně jsem varoval, že neustálé škrty v navrhovaném rozpočtu mohou vést k velkému problému," doplnil Lewandowski. „Teď nastala ta chvíle," řekl.

Chybí miliardy eur

U programu Erasmus chybí nyní kolem 90 milionů eur, což může vést k výrazné redukci množství míst, které jsou v rámci výměn studentům nabízeny, nebo ke snížení jim vyplácených stipendií. Na výzkumné programy komise potřebuje dodatečných 423 milionů eur, aby mohla zaplatit včas a vyhnout se placení úroků za pozdní platby. Největší suma, přes osm miliard eur, pak je třeba na rozvoj venkova a politiku soudržnosti, skrze níž proudí peníze do chudších regionu unie.

Evropský parlament odmítl krácení rozpočtu EU na rok 2013

Evropský parlament dnes jasnou většinou odmítl krácení rozpočtu Evropské unie na rok 2013, které v červenci navrhla Rada EU. Evropští zákonodárci se obávají zejména toho, že by škrty mohly mít negativní dopad na ekonomický růst a na zaměstnanost.

Původní dubnový návrh Evropské komise počítal s výdaji ve výši 137,9 miliardy eur (3,44 bilionu korun), což představovalo meziroční zvýšení o devět miliard eur, tedy bezmála o sedm procent. Podle představ Rady by však výdaje neměly přesáhnout 132,7 miliardy eur (3,3 bilionu korun). Oproti roku 2012 by tak stouply téměř o tři procenta.

Evropští poslanci dnes takové krácení rozpočtu zamítli a požadují v podstatě návrat k původnímu návrhu EK. Proti škrtům, s nimiž kvůli dluhové krizi přišly členské země, se vyjádřil také eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski, podle něhož unie musí mít dostatečné prostředky, aby dostála svým závazkům.

Pro parlamentní návrh se při dnešním hlasování vyslovili mimo jiné všichni čeští sociální demokraté. Jeden z nich, Vojtěch Mynář, parlamentní opatření, včetně podpory zaměstnanosti, podnikání a vědeckého výzkumu, považuje za klíčová pro oživené ekonomiky v celé EU.

Naopak proti byli všichni europoslanci za ODS. Například podle Hynka Fajmona, který v parlamentu zastupuje skupinu Evropských konzervativců a reformistů, musí Brusel hledat vnitřní úspory a soustředit se na několik prorůstových priorit místo na plošné zvyšování rozpočtu.

Další jednání

O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou v příštích týdnech jednat evropští poslanci s Radou EU. Shodnout by se měli do prosince, jinak unii hrozí hospodaření podle rozpočtového provizoria.

Rozpočet na příští rok bude posledním ze současné finanční perspektivy, tedy sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání o dalším dlouhodobějším rozpočtu na roky 2014 až 2020 stále pokračují a nadále je provázejí hodně odlišné názory. Zatímco některé vlády žádají významné škrty v dlouhodobém rozpočtu, řada europoslanců se staví proti nim a požaduje posílení investic do konkurenceschop­nosti a výzkumu a přinejmenším udržení stávající úrovně výdajů na zemědělskou a regionální politiku. Chtějí také, aby vlády uvedly, u jakých unijních politik se má nejvíce krátit.

Vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie mají o příštím sedmiletém rozpočtovém rámci jednat na mimořádném summitu 22. a 23. listopadu v Bruselu.

Podle návrhu Evropské komise by měla být na výdaje pro roky 2014 až 2020 vyčleněna suma čítající 1083,3 miliardy eur (téměř 27 bilionů korun), tedy zhruba 1,11 procenta hrubého domácího produktu EU. Proti pozvolna končící rozpočtové perspektivě pro roky 2007 až 2013 to představuje nárůst o pět procent.

Autor: ČTK

23.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Americký prezident Donald Trump.
2 22

Konec Obamacare tvrdě dopadne na Trumpovy voliče

Sprinterský fenomén Usain Bolt. Bude se radovat ze zlata i na srpnovém MS v Londýně?
1 5

Usain Bolt: Chci do sbírky poslední Zlatou tretru. Tady je to vždy ohromné

První svezení v omlazené Škodě Citigo. V čem je teď lepší?

Česká verze malých koncernových trojčat se nedávno dočkala faceliftu. Vedle změn v oblasti vzhledu přibyly také nové prvky výbavy, zejména v oblasti konektivity. Takže co všechno Citigo po faceliftu umí a jak vlastně jezdí?

Zeman se setká s rakouským protějškem Van der Bellenem

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen se dnes na Pražském hradě setká s českým protějškem Milošem Zemanem. Po přijetí s vojenskými poctami na nádvoří Pražského hradu bude následovat soukromé setkání.

Drnovický stadion je opět na prodej. Cena? O polovinu víc, než při dražbě

Místo dělníků pracujících na opravách je na drnovickém fotbalovém stadionu stále klid. Nejenže vypadá stejně jako před dražbou, která se konala před rokem a čtvrt. Jeho nový majitel, brněnská společnost Mengas, se rozhodl, že ho znovu prodá. Koupit by ho podle něj měla obec. Za devět milionů.

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu spor mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies