VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Temelíně hořel vysoušeč rukou na WC. Požár musela elektrárna hlásit v Rakousku

Temelín (Českobudějovicko) - Necelou minutu dnes trval zásah hasičů ve zdravotním středisku v Jaderné elektrárně Temelín. Důvodem byla technická závada elektrického vysoušeče rukou na toaletách lékařského personálu. Chod elektrárny ani její bezpečnost nebyly ohroženy. Škoda je odhadována na dva tisíce korun. O události elektrárna musela informovat Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Ten v souladu s Dohodou z Melku předá informaci Rakousku, řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták.

27.5.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jaroslav Sýbek

"Událost je předběžně ohodnocena mimo stupnici INES, protože nemá vliv na provoz elektrárny a jadernou bezpečnost," uvedl mluvčí.
Událost temelínským hasičům nahlásila jedna ze zdravotních sester, která si všimla kouře. Hasiči dorazili na místo během tří minut. K uhašení vysoušeče použili přenosný hasicí přístroj. Vlastní zásah trval necelou minutu. Příčina bude ještě předmětem šetření, vše ale nasvědčuje tomu, že se jednalo o technickou závadu na elektrickém vysoušeči. Zařízení technici demontovali a bude nahrazeno novým.

"O události byl informován Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který v souladu s Dohodou z Melku předá informaci Rakousku. Na tomto příkladu je vidět, do jakého detailu probíhá výměna informací mezi provozovatelem, jaderným dozorem a následně i Rakouskem," poznamenal mluvčí.

Naposledy hasiči elektrárny Temelín naostro zasahovali přesně před rokem, kdy rozžhavený hřebík vlétl do sila s pilinami. Plameny tehdy hasit nemuseli.

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila první elektřinu v prosinci 2000. V současnosti je největším zdrojem výroby elektřiny v České republice. Svojí produkcí kryje pětinu české spotřeby. V roce 2014 vyrobila 14,95 miliard kWh elektrické energie.

Její výstavbu a provoz provázely protesty několika ekologických organizací v Česku i sousedním bezjaderném Rakousku. Protesty proti Temelínu opakovaně uzavřely hraniční přechody mezi oběma zeměmi a část rakouských politiků hrozila zablokováním vstupu Česka do Evropské unie. Na úrovni vlád byl spor o Temelín vyřešen právě dohodou z Melku, kterou v prosinci 2000 dojednali tehdejší premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel.

Autor: ČTK

27.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies