Ani českému včelařství se totiž nevyhnuly problémy, se kterými zápasí domácí zemědělství v posledních dvou desetiletích obecně. Nejenže došlo ke snížení počtu včelstev a celkové produkce medu, ale trh ničí také dlouhodobý dovoz levných a nekvalitních výrobků, které s těmi původními nemají mnoho společného. Pochopitelně s výjimkou názvu.

Když i med hořkne

Problémů je celá řada, předseda Českého svazu včelařů Václav Švamberk uvádí ze svého hlediska tři hlavní:

„První problematický okruh jsou nemoci, varroáza a mor včelího plodu. Ztráty v důsledku varroázy dosahují v Evropě třicet procent i více, u nás se drží pod deseti procenty. Druhou oblastí je kvalita medu a boj proti jeho falzifikátům v prodejní síti. Med nastavený lacinými sirupy deformuje cenu a celý obor ekonomicky ničí. Třetím dlouhodobým problémem je potřeba získávat nové mladé včelaře a budovat v nich vztah k této ušlechtilé a ekonomicky mimořádně významné činnosti."

Dobře ví, o čem mluví. Chov včel je sice významnou odnoží zemědělství, ale zda- leka nepřináší hodnoty jen včelařům.

Včelstev je méně

Nepřímý užitek z chovu včel je totiž mnohonásobně vyšší než hodnota přímých včelích produktů. Společnost se bez pomoci tohoto užitečného hmyzu jednoduše neobejde. Až pětaosmdesát procent všech rostlinných druhů pěstovaných v Evropě a 76 procent produkce potravin je totiž závislých na opylování, ať už jde o kulturní nebo i planě rostoucí rostliny či stromy. A včely mají na této činnosti zásadní podíl.

Pro optimální opylení hmyzosnubných rostlin, jak zní odborný pojem, je v Česku potřebných asi sedm set tisíc včelstev. Od roku 1945, kdy jich bylo zazimováno 664 000, stoupala křivka jejich počtu vzhůru. Rekordu padl v roce 1990, kdy statistika zachytila 808 000 včelstev.

Pak už byl pokles rychlý. Za dalších necelých dvacet let se stav včelstev snížil na 461 000. Díky státním i evropským dotacím se pak podařilo stavy včelstev alespoň stabilizovat, když už ne zvýšit.

Na poklesu se podepsaly jak ekonomické, tak ekologické důvody. Nejkritičtější byla situace v roce 2008, kdy počet včelstev poklesl na 461 086, a to ve vazbě na celoevropský problém s onemocněním varroázou. V České republice je při léčbě zakázáno používat antibiotika, což se ukázalo jako užitečné. V kombinaci s ekonomickou pomocí státu stavy včelstev pak v roce 2010 dosáhly hranice 528 186.

Dochází rovněž ke koncentraci chovu včel. Před dvěma lety bylo u nás už více jak sto profesionálních chovatelů, kteří vlastnili více než 150 včelstev. Zvláště na vesnicích však přibývají i mladší včelaři, kteří chovají průměrně padesát včelstev.

A stát jejich úsilí podporuje, výše dotací dosáhla v roce 2010 70 miliónů korun. Příspěvek na jedno zazimované včelstvo byl v loňském roce 180 korun.

Chystá se medobraní

Pro propagaci včelařství pořádá svaz například i soutěž „Zlatá včela", které se zúčastní 153 včelařských kroužků s 1200 dětmi. Letošní vítězové se zúčastní Mezinárodního setkání včelařské mládeže ve Švýcarsku.

„Jedinečné je pak umístění úlů na střechu pražského obchodního centra na Chodově, které slouží k demonstrování správné chovatelské praxe a veterinárních postupů při ošetřování. Za několik dnů se zde uskuteční medobraní spojené s oslavami Mezinárodního dne dětí," sděluje tajemník Českého svazu včelařů Rudolf Peleška. Vloni si čeští včelaři mírně oddechli, protože výnos 11 301 tun byl nejlepší za několik posledních desetiletí. Průměr tedy činil asi dvacet kilogramů na včelstvo. To ovšem nemění nic na tom, že spotřeba medu v České republice je jen 0,7 kilogramu na obyvatele ročně a má setrvalý stav.

Saldo zahraničního obchodu s včelím medem bylo až do roku 2010 kladné. V tomto roce se Česká republika vůbec poprvé stala zemí, která více medu dováží, než vyváží.

V tomto roce bylo vyvezeno 1188 tun za průměrnou kilogramovou cenu 58 korun a dovezeno 2172 tun za průměrnou cenu 65 korun. Úsudek si udělá každý sám.

Na druhé straně roste prodej domácího medu na farmářských trzích, v neposlední řadě i díky pozitivnímu dopadu novely veterinárního zákona, která tento přímý prodej umožnila.

JAROMÍR HAMPL