Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve zvonařské dílně v Brodku vzniká ročně stovka zvonů

Brodek u Přerova - Ve věžích kostelů v Jihoafrické republice, v Austrálii či v Japonsku se houpají zvony pocházející z dílny v Brodku u Přerova. Tajemství odlévání zvonů se zde předávalo z generace na generaci. Tradici založil v roce 1950 Josef Dytrych, od jehož smrti uplyne v těchto dnech 50 let. Nad výrobou zvonů bdí nyní jeho vnučka a zároveň představitelka třetí rodinné generace Leticie Vránová – Dytrychová. Brodecká zvonařská dílna se řadí mezi největší zvonařské firmy v České republice.

16.8.2015 AKTUALIZOVÁNO 16.8.2015
SDÍLEJ:

Leticie Vránová-Dytrychová při práci na novém zvonu v dílně v Brodku u PřerovaFoto: Deník/Iva Najďonovová

„Od založení dílny jsme vyrobili u nás dosud přes 8700 zvonů. Nyní ročně v dílně vyrábíme kolem 100 kusů kostelních zvonů, mluvíme o hmotnosti od 100 do 1000 kilogramů. K tomu ročně vyrábíme kolem 5000 miniaturních zvonečků. Poptávka po zvonech stále je, práci máme pořád," řekla Leticie Vránová-Dytrychová. Doplnila, že dílna zaměstnává v současné době deset lidí.

Leticie Vránová-Dytrychová převzala dílnu po své mamince Marii Tomáškové Dytrychové, která po smrti rodičů převzala rodinné otěže v 80. letech minulého století. Ta již dříve řekla, že první zvon její otec vyrobil, když jí bylo šest let. Zvonu v Brodku totiž puklo srdce a otec, který do té doby pražil kávu a vyráběl kliky do dveří, se rozhodl v roce 1949 vyrobit nový. „Řekl, že do roka a do dne zvon znovu zazvoní. Na 1. máje 1950 se doopravdy z věže kostelíka rozezněl," uvedla tehdy zvonařka, která výrobě zvonů zasvětila celý svůj život. Kvůli obrovskému zájmu obcí, jejichž věže kostela byly po válce prázdné, začal tři roky výrobu zvonů pilně studovat. A poté začal zvony vyrábět naplno.

Podle jeho vnučky se výroba zvonů od té doby změnila. „I když stále držíme technologii 16. století, kdy se forma vyrábí hliněná, v mnoha ohledech se již výroba modernizovala. Týká se to dovozu materiálu, také manipulace s formami už není ruční, ale elektrická. Když se dělá výzdoba zvonů, některé znaky se dají digitálně zpracovávat. Využíváme technologii, protože je rychlejší, doba je rychlá a hektická a zákazníci jsou nedočkaví. Nyní jsme schopni zvon do osmi týdnů vyrobit a zavěsit, tenkrát se zvony vyráběly podstatně déle," doplnila zvonařka.

V kostelích po celém světě

Zvony z brodecké dílny se houpají v kostelech po celém světě. Jejich tóny mohou slyšet lidé v Japonsku, USA, JAR, Kanadě, Austrálii, Itálii či v řadě evropských zemí. Z dílny pochází také jedna z největších zvonkoher ve střední Evropě s dvaadvaceti uměleckými zvony, jež zdobí náměstí v Brodku u Přerova. Pocházejí odtud také zvony určené pro vídeňskou filharmonii, které byly lity jako hudební nástroje či zvon určený jako dar papeži Janu Pavlu II., který byl na návštěvě Česka v roce 1990. Odlity zde byly také zvony, které jsou nyní zavěšeny ve věži katedrály svatého Víta či sedm zvonů určených pro katedrálu svatého Martina v Bratislavě.

Ženy z rodiny Dytrychovy udržují tradici prastarého zvonařství
Výroba zvonů zůstává už po staletí činností pozoruhodně nedotčenou pokrokem a obestřenou tajemstvím. Výrobní postupy se předávají z generace na generaci a pečlivě se střeží. Dnes jsou mezi nemnoha českými zvonaři jediné ženy v Brodku u Přerova, které toto řemeslo převzaly v rodině od Josefa Dytrycha. Ten tu založil zvonařskou dílnu v roce 1950 a když před 50 lety, 18. srpna 1965, náhle zemřel, převzala žezlo jeho žena Laetitia.

Zvony odpradávna sloužily jako prostředek komunikace mezi lidmi. V dobách minulých oznamovaly lidem čas a významné události. Zvonilo se ráno, v poledne i o klekání, při královské korunovaci nebo když vypukl požár či válka. Umíráček zvěstoval smrt a zvony zněly i o svatbách. Používaly se dokonce i k odpuzování mračen nebo k oddálení tureckého nebezpečí.

„Lití zvonův jest i za doby nynější, kdy po stránce technické bylo velice zdokonaleno, výkonem dosti nesnadným: vyžadujeť vedle odbornické dovednosti též značné opatrnosti a nemalé energie i otužilosti duševní," poučuje o výrobě zvonů, „zvukových přístrojů tvaru pohárkovitého", Ottův slovník naučný.

Zrod zvonařské dílny v Brodku u Přerova má na svědomí puklý zvon na věži zdejšího kostela. Josef Dytrych, konstruktér a letecký mechanik, se rozhodl, že jej přelije, a skutečně se mu to podařilo. Stal se zvonařem.

Ve svém úsilí se však často dostával do střetů s představiteli tehdejší moci, což zanechalo stopy na jeho zdraví. Zemřel nečekaně v roce 1965, poté, co zvítězil v konkurzu na opravu Zvonu svobody ve Filadelfii. Po jeho smrti propadla hudbě kovových tónů i jeho žena Laetitia, když po počátečních nezdarech objevila tu správnou slitinu.

Brodecké zvony se záhy rozezněly na mnoha českých kostech, kde chyběly po válečných rekvizicích. Stejně jako nad katedrálami na americké Floridě, v japonské Hirošimě, v Německu, Polsku a snad ve všech zemích Evropy.

Kromě kostelů dnes zvoní i na civilních objektech, jako jsou soukromé domy, úřady, hotely, kluby, hasičské zbrojnice a školy.

A zazněly i ve Vídeňské filharmonii, pro kterou dílna zhotovila zvony s neobvyklým kmitočtem 444 hertzů pro nastudování Fantastické symfonie Hectora Berlioze.

V osmdesátých letech 20. století převzala rodinnou firmu dcera zakladatele Marie Tomášková – Dytrychová a dnes ji vede zástupkyně již třetí rodinné generace, Leticie Vránová – Dytrychová. Pracují i v ní i další členové rodiny.

Dílna je dnes jedním z největších výrobců kostelních zvonů nejen v ČR a nabízí i rekonstrukci zvonů historicky cenných, výrobu zvonkoher, hodinových cimbálů a zvonových miniatur.

Ročně ulije kolem 150 – 250 zvonů o hmotnosti od 1,5 kilogramu do pěti tun. Dytrychovi odlévají i zvony lodní, rodinné, upomínkové, stolní, svatební nebo domovní.

Marie Tomášková – Dytrychová tvrdí, že každý zvonař musí být zručný slévač, modelář, cizelér a výtvarník. A ženy zvonařky z rodiny Dytrychovy jsou navíc dokladem skutečnosti, že fyzicky náročné řemeslo zvonařské může zvládnout i něžné pohlaví.

„Zvony – to jsou znějící sochy," říká Tomášková – Dytrychová. Každý zvon můžeme podle ní považovat za originál po muzikologické i výtvarné stránce. Navíc v sobě všechny zvony nesou legendu, která pojednává o jejich tvůrcích, o dárcích, kteří na jejich vznik přispěli, nebo o době, v níž byly odlity: „Zvon – to je posel zpráv, hudební nástroj i umělecké dílo," uzavírá brodecká zvonařka.

Autor: ČTK

16.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení