VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve zvonařské dílně v Brodku vzniká ročně stovka zvonů

Brodek u Přerova - Ve věžích kostelů v Jihoafrické republice, v Austrálii či v Japonsku se houpají zvony pocházející z dílny v Brodku u Přerova. Tajemství odlévání zvonů se zde předávalo z generace na generaci. Tradici založil v roce 1950 Josef Dytrych, od jehož smrti uplyne v těchto dnech 50 let. Nad výrobou zvonů bdí nyní jeho vnučka a zároveň představitelka třetí rodinné generace Leticie Vránová – Dytrychová. Brodecká zvonařská dílna se řadí mezi největší zvonařské firmy v České republice.

16.8.2015 AKTUALIZOVÁNO 16.8.2015
SDÍLEJ:

Leticie Vránová-Dytrychová při práci na novém zvonu v dílně v Brodku u PřerovaFoto: Deník/Iva Najďonovová

„Od založení dílny jsme vyrobili u nás dosud přes 8700 zvonů. Nyní ročně v dílně vyrábíme kolem 100 kusů kostelních zvonů, mluvíme o hmotnosti od 100 do 1000 kilogramů. K tomu ročně vyrábíme kolem 5000 miniaturních zvonečků. Poptávka po zvonech stále je, práci máme pořád," řekla Leticie Vránová-Dytrychová. Doplnila, že dílna zaměstnává v současné době deset lidí.

Leticie Vránová-Dytrychová převzala dílnu po své mamince Marii Tomáškové Dytrychové, která po smrti rodičů převzala rodinné otěže v 80. letech minulého století. Ta již dříve řekla, že první zvon její otec vyrobil, když jí bylo šest let. Zvonu v Brodku totiž puklo srdce a otec, který do té doby pražil kávu a vyráběl kliky do dveří, se rozhodl v roce 1949 vyrobit nový. „Řekl, že do roka a do dne zvon znovu zazvoní. Na 1. máje 1950 se doopravdy z věže kostelíka rozezněl," uvedla tehdy zvonařka, která výrobě zvonů zasvětila celý svůj život. Kvůli obrovskému zájmu obcí, jejichž věže kostela byly po válce prázdné, začal tři roky výrobu zvonů pilně studovat. A poté začal zvony vyrábět naplno.

Podle jeho vnučky se výroba zvonů od té doby změnila. „I když stále držíme technologii 16. století, kdy se forma vyrábí hliněná, v mnoha ohledech se již výroba modernizovala. Týká se to dovozu materiálu, také manipulace s formami už není ruční, ale elektrická. Když se dělá výzdoba zvonů, některé znaky se dají digitálně zpracovávat. Využíváme technologii, protože je rychlejší, doba je rychlá a hektická a zákazníci jsou nedočkaví. Nyní jsme schopni zvon do osmi týdnů vyrobit a zavěsit, tenkrát se zvony vyráběly podstatně déle," doplnila zvonařka.

V kostelích po celém světě

Zvony z brodecké dílny se houpají v kostelech po celém světě. Jejich tóny mohou slyšet lidé v Japonsku, USA, JAR, Kanadě, Austrálii, Itálii či v řadě evropských zemí. Z dílny pochází také jedna z největších zvonkoher ve střední Evropě s dvaadvaceti uměleckými zvony, jež zdobí náměstí v Brodku u Přerova. Pocházejí odtud také zvony určené pro vídeňskou filharmonii, které byly lity jako hudební nástroje či zvon určený jako dar papeži Janu Pavlu II., který byl na návštěvě Česka v roce 1990. Odlity zde byly také zvony, které jsou nyní zavěšeny ve věži katedrály svatého Víta či sedm zvonů určených pro katedrálu svatého Martina v Bratislavě.

Ženy z rodiny Dytrychovy udržují tradici prastarého zvonařství
Výroba zvonů zůstává už po staletí činností pozoruhodně nedotčenou pokrokem a obestřenou tajemstvím. Výrobní postupy se předávají z generace na generaci a pečlivě se střeží. Dnes jsou mezi nemnoha českými zvonaři jediné ženy v Brodku u Přerova, které toto řemeslo převzaly v rodině od Josefa Dytrycha. Ten tu založil zvonařskou dílnu v roce 1950 a když před 50 lety, 18. srpna 1965, náhle zemřel, převzala žezlo jeho žena Laetitia.

Zvony odpradávna sloužily jako prostředek komunikace mezi lidmi. V dobách minulých oznamovaly lidem čas a významné události. Zvonilo se ráno, v poledne i o klekání, při královské korunovaci nebo když vypukl požár či válka. Umíráček zvěstoval smrt a zvony zněly i o svatbách. Používaly se dokonce i k odpuzování mračen nebo k oddálení tureckého nebezpečí.

„Lití zvonův jest i za doby nynější, kdy po stránce technické bylo velice zdokonaleno, výkonem dosti nesnadným: vyžadujeť vedle odbornické dovednosti též značné opatrnosti a nemalé energie i otužilosti duševní," poučuje o výrobě zvonů, „zvukových přístrojů tvaru pohárkovitého", Ottův slovník naučný.

Zrod zvonařské dílny v Brodku u Přerova má na svědomí puklý zvon na věži zdejšího kostela. Josef Dytrych, konstruktér a letecký mechanik, se rozhodl, že jej přelije, a skutečně se mu to podařilo. Stal se zvonařem.

Ve svém úsilí se však často dostával do střetů s představiteli tehdejší moci, což zanechalo stopy na jeho zdraví. Zemřel nečekaně v roce 1965, poté, co zvítězil v konkurzu na opravu Zvonu svobody ve Filadelfii. Po jeho smrti propadla hudbě kovových tónů i jeho žena Laetitia, když po počátečních nezdarech objevila tu správnou slitinu.

Brodecké zvony se záhy rozezněly na mnoha českých kostech, kde chyběly po válečných rekvizicích. Stejně jako nad katedrálami na americké Floridě, v japonské Hirošimě, v Německu, Polsku a snad ve všech zemích Evropy.

Kromě kostelů dnes zvoní i na civilních objektech, jako jsou soukromé domy, úřady, hotely, kluby, hasičské zbrojnice a školy.

A zazněly i ve Vídeňské filharmonii, pro kterou dílna zhotovila zvony s neobvyklým kmitočtem 444 hertzů pro nastudování Fantastické symfonie Hectora Berlioze.

V osmdesátých letech 20. století převzala rodinnou firmu dcera zakladatele Marie Tomášková – Dytrychová a dnes ji vede zástupkyně již třetí rodinné generace, Leticie Vránová – Dytrychová. Pracují i v ní i další členové rodiny.

Dílna je dnes jedním z největších výrobců kostelních zvonů nejen v ČR a nabízí i rekonstrukci zvonů historicky cenných, výrobu zvonkoher, hodinových cimbálů a zvonových miniatur.

Ročně ulije kolem 150 – 250 zvonů o hmotnosti od 1,5 kilogramu do pěti tun. Dytrychovi odlévají i zvony lodní, rodinné, upomínkové, stolní, svatební nebo domovní.

Marie Tomášková – Dytrychová tvrdí, že každý zvonař musí být zručný slévač, modelář, cizelér a výtvarník. A ženy zvonařky z rodiny Dytrychovy jsou navíc dokladem skutečnosti, že fyzicky náročné řemeslo zvonařské může zvládnout i něžné pohlaví.

„Zvony – to jsou znějící sochy," říká Tomášková – Dytrychová. Každý zvon můžeme podle ní považovat za originál po muzikologické i výtvarné stránce. Navíc v sobě všechny zvony nesou legendu, která pojednává o jejich tvůrcích, o dárcích, kteří na jejich vznik přispěli, nebo o době, v níž byly odlity: „Zvon – to je posel zpráv, hudební nástroj i umělecké dílo," uzavírá brodecká zvonařka.

Autor: ČTK

16.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pražský hrad.

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Tisíce květů vzácného šafránu bělokvětého rozkvetly u Lačnova

Tisíce květů vzácného šafránu bělokvětého rozkvetly nyní na loukách a zahradách v okolí Lačnova na Vsetínsku. Lokalit je 18, k největším patří například louka za školou nebo na Sucháčkových pasekách, tam bývá až 20.000 nebo 30.000 květů, řekl dnes Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí.

Kvůli dálnici D3 začnou brzy hlídat studny

Specialisté brzy zahájí monitoring studní v okolí budoucí dálnice D3 u Českých Budějovic. Sledovat se bude hlavně výše hladiny vody. V případě, že by byl později s vodou problém, budou mít totiž majitelé nárok na kompenzace, například prohloubení studní.

Jarolím: 6:0? Po první půli jsem těch branek čekal ještě víc

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ První půle na výbornou, druhá už slabší, celkově však spokojenost. Tak ve zkratce zhodnotil kvalifikační výhru 6:0 nad San Marinem kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies