Jde o společný projekt se Statutárním městem Liberec. Zadavatelem je město Liberec, které zajišťuje financování a rozvoj veřejné dopravy v Liberci.

V Liberci jezdí 66 tramvajových vozů, které jsou postupně kompletně modernizovány a vybavovány novým systémem řízení. Ten umožňuje při brzdění návrat elektrické energie zpět do trolejí.

Cílem projektu je porovnat spotřebu energie u starých tramvají s klasickou odporovou výzbrojí, u kterých je rychlost řízena zapojováním odporu do obvodu kotvy, a u vozů řízených prostřednictvím polovodičových transistorů. Z toho lze pak mimo jiné odvodit i dobu návratnosti investic do inovací tramvajových vozů,“ přiblížil projekt Jiří Kubín.

Podle Radka Chobota z odboru technické správy veřejného majetku Statutárního města Liberec přijde kompletní modernizace jedné tramvaje včetně karoserie elektrické výzbroje a dalšího vybavení na 7,5 milionu korun. V současné době je takto rekonstruováno 24 tramvají a Dopravní podnik města Liberec a Jablonce nad Nisou bude podle Chobota v rekonstrukcích pokračovat i dále.

Vědci radí, jak ušetřit

„Univerzita nám svým měřením dává podklady pro další ekonomické rozhodování, jak nakládat s vozovým parkem a kde hledat další finanční úspory. S vědeckými týmy TUL plánujeme další projekty týkající se především úspory energií, a to zejména projekty spolufinancované Evropskou unií,“ přiblížil cíl projektu Radek Chobot.

Dvacet procent rovná se tři miliony

Laicky se dá říci, že u tramvaje s moderním typem tranzistorového řízení se při brzdění změní funkce motoru a stane se z něj generátor, který vyrábí elektrickou energii. Pracovníci FM TUL si ověřili svoje výpočty tento týden při unikátním nočním měření v době od půl druhé do půl čtvrté ráno, kdy v Liberci tramvaje nejezdí.

„Unikátnost nočního měření spočívala v tom, že na trati byla pouze jediná tramvaj a spotřeba nebyla zkreslená. Viděli jsme, jak síť reaguje na jeden vůz, a jsme z toho schopni spočítat mimo jiné ztráty v kabelech a v trolejovém vedení. Měření prokázala, že nová polovodičová výbava tramvaje ušetří při brzdění zhruba dvacet procent elektrické energie, která se vrací zpět do troleje.

Starý typ tramvaje spotřebuje při svém provozu na jeden ujetý kilometr zhruba 4,2 kWh elektrické energie, modernizované stačí 2,7 kWh. Tuto energii je možné využít například pro napájení dalších tramvají nebo k vytápění výhybek a tramvajových ostrůvků,“ řekl proděkan FM TUL Aleš Richter s tím, že měření budou pokračovat, aby se výsledky porovnávaly i při odlišných klimatických podmínkách.

Podle ředitele DPMJ Jiřího Veselky zaplatí ročně podnik za elektrickou energii na tramvajových tratích zhruba 14 milionů korun. „Inovace vozového parku je nutná a výměna systémů řízení, jak je vidět, přináší zajímavé úspory. Dvacet procent představuje zhruba tři miliony ročně,“ říká Veselka

Autor: Jaroslava Kočárková