Celých 42 procent Čechů si podle tohoto průzkumu předsevzetí týkající se peněz vůbec nedává. U těch, kteří si je dávají, převažuje větší kontrola výdajů. Mít větší přehled o svých financích chce mít 21 procent respondentů. Shodně po 15 procentech lidí by si v roce 2016 přálo snížit své zadlužení, nebo více spořit.

Ovšem podle mezinárodního průzkumu ING Bank si předsevzetí s finanční tematikou dá sedm z deseti Evropanů, v české kotlině jsou to pak tři čtvrtiny občanů. Nejčastěji přitom lidé chtějí začít více spořit, snížit své zadlužení nebo zlepšit kontrolu výdajů. Více než polovině (55 procent) Čechů, kteří si s loňským začátkem roku dali finanční předsevzetí, se ho podařilo splnit.

Mezi Evropany si novoroční předsevzetí dává 71 procent lidí, a to zpravidla s cílem v nějakém ohledu zlepšit svou finanční situaci. Nejčastěji se finanční předsevzetí objevují v Turecku (86 procent), Nizozemsku (82 procent) a Lucembursku (81 procent). Na druhé straně žebříčku jsou pak Španělé a Němci, mezi nimiž si dává finanční závazky na začátku roku jen šest z deseti dotazovaných.

„Jak ukazuje srovnání loňského i letošního šetření, novoroční plány, které se týkají zlepšení finanční situace, si dává stále stejně vysoké procento Evropanů, potažmo Čechů. Všechny tři oblasti předsevzetí jsou pro finanční zdraví českých domácností důležité a chvályhodné," uvedl ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR Libor Vaníček. Pokud budou domácnosti postupovat logicky, tedy nejprve se zbaví případného zadlužení a poté se vrhnou na lepší kontrolu výdajů, dostaví se nakonec i schopnost více spořit.

Finanční předsevzetí

Nejčastějším finančním předsevzetím Evropanů je více spořit (41 procent), kontrolovat své výdaje (27 procent) nebo snížit zadlužení (27 procent). Spořivější chce být více než polovina Italů a Britů, snižovat dluhy si naopak přeje více než třetina obyvatel Turecka i třetina Čechů (33 procent). O lepší kontrolu výdajů se chce pokusit téměř každý čtvrtý Francouz a Rumun. Mezi Čechy je nejčastějším finančním novoročním předsevzetím více spořit (36 procent). Třetina respondentů pak plánuje snižování dluhů a další čtvrtina chce v příštím roce lépe kontrolovat své výdaje.