VYBERTE SI REGION

Vítr potřebuje podporu. Práci najdou tisíce lidí

Praha /INFOGRAFIKA/- Česko to mělo v poslední době ve využívání větrné energie dobře rozjeté. Nyní ale zažívá znatelný útlum, což dokládá to, že loni nebyla v České republice postavena žádná velká větrná elektrárna. „To se naposledy stalo v roce 2000," řekl Jiří Karásek ze Střediska efektivního využívání energie (SEVEn) a zároveň spoluautor studie o budoucnosti větrné energie v Česku.

31.8.2016 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Tento obor v současné době zaměstnává asi 950 lidí. Jen pro představu: sousední Německo se před časem rozhodlo masivně investovat do obnovitelných zdrojů a nyní větrné parky dodávají do elektrické sítě asi třetinu energie. Obor pak zaměstnává 150 tisíc lidí. „Je to v Německu nejprogresivněji rozvíjející se odvětví," doplnil Jan Piňos z Hnutí Duha.

Podobný nástup by mohlo zažít i Česko, i když v mnohem skromnějším podání. Studie energetiků nicméně ukazuje, že by v roce 2030 mohl obor zaměstnávat 2426 lidí, jestliže by na našem území postavilo 500 nových elektráren o výkonu 1500 MW, a o dalších 20 let později 3364. Při optimističtějším výhledu dokonce 5583 lidi, tento scénář počítá s 1933 novými turbínami. Nyní se jich v Česku točí 184. „Možná se to zdá málo, ale celé slavné české pivovarnictví zaměstnává sedm tisíc lidí," doplnil Piňos.

Má to ale jeden háček. Větrná energie potřebuje státní podporu. „Spočítali jsme to asi na jednu miliardu korun ročně. Vítr jako jediný zdroj nemá žádnou státní podporu," řekl Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů. Pro výstavbu větrných turbín je podle Vladimíra Lapčíka 
z Hornicko-geologické fakulty Ostravské univerzity vhodné asi 29 procent území Česka. Když se ovšem odečtou lesy, vodní plochy a další překážky, smrskne se tato plocha na devět procent.

Nejvíce větrných elektráren je instalováno v Ústeckém (46) a Karlovarském kraji (33). V Praze a Jihočeském kraji nejsou žádné.

Kolik lidí by mohla zaměstnat větrná energetika

Autor: ČTK

31.8.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies