VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vláda schválila finanční ústavu omezující zadlužení Česka

Praha - Vláda dnes schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvané finanční ústavy. Zákon počítá mimo jiné s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU, ale i obcí a krajů. Normu musí schválit obě komory parlamentu ústavní většinou.

23.2.2015 12 AKTUALIZOVÁNO 23.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Koalice tak bude potřebovat i hlasy opozice, která je ale k předloze zatím skeptická. TOP 09 trvá v souvislosti s finanční ústavou na tom, aby se vláda zavázala ke snižování strukturálního schodku. KSČM vadí, že s opozicí nikdo nediskutoval. Občanští demokraté zase označili předlohu za vykastrovanou a značně oslabenou proti původnímu šest let starému záměru.

Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) například počítal s možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) není potřeba, aby byly ve finanční ústavě další záchytné stupně. "My se navíc snažíme podíl dluhu stabilizovat. ČR tak nehrozí v příštích letech, že by se dotkla té hranice," uvedl. "Pro nás je důležité, že poprvé v historii se chce vláda sama omezit z hlediska dluhů. Těch 55 procent je kompromis, i když jsem doufal v menší číslo," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj se finanční situace Česka vyvíjí dobře a letos by měl dluh činit 41,3 procenta HDP.

"Nastavení dluhového stropu je určitě krok správným směrem. Paradoxem ale je, že jej na vládu přináší ministr, který zemi začal znovu více zadlužovat," uvedl hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík.

Dluhová brzda

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje.

Se snižováním platů politiků v případě překročení hranice pětapadesátiprocentní zadluženosti aktuální verze návrhu nepočítá. "To bylo v původní verzi, která prošla různými změnami, takže to snižování platů tam není, protože jsme to projednávali v rámci koalice," řekl televizi Nova Babiš.

Zadlužení obcí a krajů

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.

Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí.

Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku

Autor: ČTK

23.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies