VYBERTE SI REGION

Vlastníci půdy se obávají jejího prodeje cizincům

Praha - Sněmovna minulý týden schválila novelu devizového zákona, která omezení nákupu zemědělské půdy, lesů i dalších nemovitostí v ČR pro cizince ruší.

10.5.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

Svaz vlastníků půdy České republiky se obává výprodeje zemědělské půdy do zahraničích rukou, řekl dnes na tiskové konferenci jeho předseda František Janda. Zákaz prodeje půdy cizincům si Česko vyjednalo při vstupu do EU před sedmi lety, tato výjimka ze strany unie přestala platit počátkem letošního května. Podle Jandy je přitom vlastnictvím půdy vymezena česká státnost.

"My nepodporujeme prodej půdy cizincům, ale máme vážné obavy, že k takovému vývoji může dojít," uvedl Janda. Násilná kolektivizace v 50. letech minulého století podle něj totiž zpřetrhala pouta vlastníků k půdě, když rozehnala dřívější sedláky nejen do jiných koutů republiky, ale také do zahraničí.

"Další problém je, že celé zemědělství je založeno převážně na uživatelských vztazích," podotkl dále Janda. Právě v důsledku kolektivizace a následného historického vývoje v Česku dnes více než 80 procent zemědělců hospodaří na pronajaté, nikoliv vlastní půdě a průměrná výměra zemědělského podniku v ČR je největší v celé EU.

Novelu projedná Senát

Sněmovna minulý týden schválila novelu devizového zákona, která omezení nákupu zemědělské půdy, lesů i dalších nemovitostí v ČR pro cizince ruší. Novela, kterou nyní dostane k projednání Senát, má začít platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Sousední státy na rozdíl od Česka zažádaly Brusel o prodloužení výjimky, požadovala to neúspěšně i česká Agrární komora. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již dříve upozornil, že existují dva způsoby, jak současný zákon obejít, takže mnoho půdy již cizinci nyní vlastní. Na prodloužení výjimky by podle Kalouska vydělali pouze takzvaní bílí koně, jejichž prostřednictvím si cizinci půdu opatřili.

Ministerstvo zemědělství zároveň připravilo novely tří zákonů, které mají umožnit přednostní nakupování státní zemědělské půdy zemědělcům, kteří na ní již hospodaří. Nové úpravy mají zamezit tomu, aby půdu jako první nakupovaly osoby, které neprovozují zemědělskou výrobu. Novely mají zabezpečit prodej zemědělských pozemků subjektům, které hospodaří na minimální výměře deseti hektarů nejméně po tři roky. I když navrhované změny mají sjednotit podmínky pro převody zemědělské půdy na farmáře, vláda koncem dubna rozhodnutí o novelách odložila kvůli přezkumu jejich kompatibility s evropským právem.

Přechodné období

ČR si před vstupem do EU vyjednala na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá již od ukončení platnosti výjimky v květnu 2009, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou. O prodloužení výjimky na prodej půdy požádaly Slovensko, Maďarsko, Litva a Lotyšsko, vyjednánu ji má Polsko.

Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje.

Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů. Z toho 262.000 hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148.000 hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.

Čtěte také: Cizinci budou moct kupovat zemědělskou půdu

Autor: ČTK

10.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies