Do vyšší ceny vodného a stočného vodárenské společnosti podle něj promítnou například zdražení chemikálií a jiných vodárenských technologií. Barák připomněl, že současná úroveň inflace činí 0,3 procenta. V ceně se podle něj u některých společností odrazí i vyšší odpisy z majetku a vyšší nájemné, které platí provozovatel majiteli infrastruktury.

Jiné zásadnější cenové vlivy by vodárenské společnosti zasáhnout neměly. "Nedošlo ke změně poplatků, nedošlo ke změně daní, sazba DPH na vodné a stočné 15 procent zůstává beze změny," řekl Barák. Například v Hradci Králové, kde Barák vede společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, podle něj růst vodného a stočného "rozhodně nepřekročí jedno procento".

Nynější ceny vodného a stočného podle SOVAK neumožňují majitelům vodárenských sítí vytvářet takové zdroje, které by jim v dlouhodobém horizontu zajistily úplnou samofinancovatelnost obnovy infrastruktury. Celková hodnota vodohospodářského majetku v Česku je přes jeden bilion korun a podle některých odborníků by roční investice do oprav a obnovy tohoto majetku měly činit přes 20 miliard korun.

Představitelé SOVAK uvedli, že 50 největších členů sdružení za posledních pět let investovalo přes 40 miliard korun. "Ztráty vody v trubní síti klesly z 28 procent na průměrných 15 až 16 procent. To je velmi slušný evropský průměr," řekl ředitel SOVAK Oldřich Vlasák. Dodal, že kvalita vodárenské infrastruktury se velmi liší místo od místa, přičemž největší problémy jsou u malých společností.