VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vodu do polí vedou kilometrové systémy závlah

Litoměřicko /FOTOGALERIE/ – Na plný výkon jede v současném horku všech 21 závlahových systémů bohušovického Agrokomplexu.

17.7.2010
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií

Na plný výkon jede v současném horku všech 21 závlahových systémů bohušovického Agrokomplexu. Foto: Deník/Miroslav David

V okolí Keblic a Nových Kopist v těchto dnech probíhá závlaha zelných a celerových polí. Labská voda na místní pole stříká čtyřiadvacet hodin denně, přesto už místní zemědělci vyhlížejí déšť.

Rozptyl vody až 70 metrů

„Dešťovou vodu nic nenahradí, je daleko teplejší a přirozenější než voda z Labe,“ říká Vlastimil Uldrych, vedoucí výroby zeleniny Agrokomplexu Bohušovice nad Ohří. Vyprahlé polní lány teď brázdí zavlažovače, každý je sám schopen na jednu otočku pokropit dva hektary půdy, rozptyl vody sahá až do vzdálenosti 70 metrů. Navíc počítače řídí i to, do jaké hloubky bude daná část pole zalita. Bohušovické závlahy mohou pole prolít až do hloubky šesti centimetrů.

„Ale i když zaléváme nepřetržitě, přestává to stačit k tomu, aby bylo vše dostatečně zavlaženo. Spodní vody ubývají a déšť nepřichází,“ dodává Vlastimil Uldrych. Ten přiznává, že výtěžnost vypěstovaných plodin nemusí být taková, jakou by si v místním Agrokomplexu představovali. Půda na polích je podle místních zemědělců od Keblic až po Prosmyky úplně suchá. Pokud by snad závlahový systém na zdejších polích zkolaboval, bylo by to pro zdejší zemědělce zkázonosné.

Voda z Labe proudí kilometry trubek

Vedoucí střediska závlah a energetiky Agrokomplexu Bohušovice Pavel Grund se stará o to, aby kilometry potrubí proudila labská voda až přímo na určité místo. Voda z řeky se čerpá v Prosmykách, odtud putuje do přečerpávací stanice poblíž Siřejovic a následně do rozvodů v polích. „Staráme se o zařízení od Prosmyk, přes Keblice, Čížkovice, Radostice, až po Bohušovice a Brozany,“ popisuje rozlohu zavlažovaného území Pavel Grund z Agrokomplexu. Velká část celého systému pochází ze šedesátých let a dodnes funguje, i když podle Grunda se čas od času objeví nějaká závada.

„Zrovna nyní řešíme nutnou výměnu části přívodního potrubí z prosmycké čerpací stanice. Jelikož se ale jedná o větší sumu, chceme to řešit pomocí dotace,“ mluví Pavel Grund o nutnosti postupné obnovy systému závlah. První závlahy ve zdejších polích byly údajně vybudovány kolem roku 1966, tehdy vznikl první systém u Brňan a Brozan nad Ohří.

Autor: Miroslav David

17.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies