VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východoněmecké penze dohánějí západ, platy se nesbližují

Berlín - Penze ve starých a nových německých zemích se i díky zásahům vlády postupně vyrovnávají. Platové úrovně však zůstávají rozdílné, v oblasti někdejší komunistické Německé demokratické republiky (NDR) lidé dosud vydělávají výrazně méně než na západě. Ekonomové varují, že bez strukturálních změn v nových spolkových zemích se situace v dohledné době nezmění.

25.4.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Penzisté v nových spolkových zemích nyní dostávají měsíčně v průměru 1034 eur (28.000 Kč), ve starých zemích to je 1116 eur (30.200 Kč). V bývalé NDR jsou tak penze o 7,4 procenta nižší. Vláda však minulý týden schválila nejvyšší nárůst penzí za posledních 20 let. Na západě Německa by se od července měly zvýšit o 4,25 procenta a na východě o 5,95 procenta. Rozdíl ve výši penzí v jednotlivých částech země tak klesne na 5,9 procenta.

Rozdíl ve výši platů je výrazně vyšší. Zatímco ve starých zemích vydělávají lidé průměrně 20,80 eura (560 Kč) za hodinu hrubého, v nových zemích je průměrný hrubý plat o 5,30 eura (145 Kč) nižší, tedy zhruba o jednu čtvrtinu.

Na rozdíl od penzí není možné snižovat platové rozdíly direktivním rozhodnutím vlády, vyrovnávají se pouze působením tržních sil. "Sledujeme, že platy na východě dohánějí ty západní tempem 1,7 procenta ročně. S tímto tempem to bude trvat téměř do roku 2070, než se rozdíl mezi platovou úrovní dostane pod deset procent," sdělil Jan Kluge z mnichovského institutu Ifo.

Příčin nižších platů v bývalé NDR je podle Klugeho několik. "Z největší míry se na tom podílí skutečnost, že na východě chybí velké podniky, v nichž by byla větší produktivita práce," uvedl Kluge. V menších firmách podle něj zaměstnanci často vydělávají méně také kvůli tomu, že v nich často nebývají silné odborové svazy, které by se mohly zasadit o růst platů. Svou roli má i to, že v nových zemích je nižší cenová úroveň, takže tlak na vyšší mzdy není tak silný.

Pokud se mají platy v jednotlivých částech Německa rychleji vyrovnat, jsou podle Klugeho nutné strukturální změny v ekonomice. Podle něj je třeba, aby do nových zemí přišla nová hospodářská odvětví, která umožní výrobu s vysokou přidanou hodnotou.

Autor: ČTK

25.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies