Růst druhé největší ekonomiky světa loni zvolnil na 6,9 procenta, což je v souladu s očekáváním analytiků. Zároveň je to nejpomalejší tempo růstu za posledních 25 let.

"Omezování produkce oceláren vede k poklesu poptávky po uhlí a elektřině. Zájem o uhlí podkopává rovněž klesající poptávka po elektřině a cementu," řekl analytik ocelářského průmyslu Sü Čung-po.

Čínský statistický úřad dnes oznámil, že výroba elektřiny se loni snížila o 0,2 procenta na 5,618 bilionu kilowatthodin. To představuje první pokles od roku 1968, kdy byla čínská ekonomika rozvrácená v důsledku takzvané kulturní revoluce.

"Hospodářský růst v Číně přestává být spojen s výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách. Rostoucí podíl služeb na HDP brzdí poptávku (po elektřině)," upozornil analytik Jang Fu-čchiang ze společnosti Natural Resources Defense Council. Čína by podle něj měla přestat schvalovat nové tepelné elektrárny, protože jejich kapacity jsou už teď nadbytečné.

Ztrátové ocelárny

Produkce oceli v Číně loni klesla o 2,3 procenta na 803,8 milionu tun. Zaznamenala tak první pokles od roku 1981. Celý ocelářský průmysl se nyní potýká s obrovským převisem nabídky nad poptávkou a zhruba polovina čínských oceláren je ztrátová, uvedla agentura Reuters.

Ke slabé poptávce po oceli přispívá mimo jiné zpomalování aktivity stavebního sektoru. To tlačí dolů rovněž poptávku po cementu, jehož výroba podobně jako produkce oceli vyžaduje velké množství energie. Útlum ve stavebnictví se tak odráží také v poptávce po elektřině a uhlí.

"Produkce oceli bude letos pokračovat v poklesu. To se týká zejména oceli pro stavebnictví. Je tady příliš mnoho bytů a řada měst již další výstavbu nepotřebuje," uvedl Sü.

Produkce uhlí v Číně loni klesla o 3,5 procenta a předpokládá se, že tlak na pokles přetrvá i letos. Přispívá k tomu i snaha Pekingu o rozvoj ekologicky šetrnější výroby energie.