VYBERTE SI REGION

Vysoká škola znamená o třetinu vyšší plat

ČR - Lidí s akademickým titulem přibývá. Firmy proto stále více sledují, kterou školu zájemci o práci absolvovali

6.4.2010 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/David Taneček

Akademický titul před jménem rovná se více peněz na výplatní pásce. Taková rovnice platí v Česku minimálně od začátku 90. let a zatím se na ní nic nemění. Mít v životopise napsáno Ing., Mgr. nebo jiný titul, znamená v průměru o třicet procent vyšší plat. Tvrdí to alespoň aktuální průzkum agentury Profesia.

„Analyzovali jsme mzdy 250 tisíc lidí z průzkumu platů Merces.cz. Díky tomu jsme mohli porovnat příjmy vysokoškoláků a středoškoláků ve všech věkových skupinách. Zatímco vysokoškolský průměr vychází na téměř 29 900 korun, středoškoláci s maturitou mají na své výplatní pásce v průměru 20 900 korun a středoškoláci bez maturity 17 500 korun,“ říká Miroslav Dravecký, projektový manažer společnosti Profesia. Vysokoškoláci přicházejí na trh práce po pěti letech studia.

V té době si středoškoláci už vydělávají a celkem si připíší více než jeden milion korun. „Od té doby začínají tento rozdíl vysokoškoláci dohánět. Zatímco pětadvacetiletí vysokoškoláci mají v průměru jen o cca tisíc korun více, například u třicetiletých je rozdíl mezi příjmy obou skupin už přes devět tisíc korun měsíčně, o pět let později dokonce více než 15,5 tisíce korun,“ dodává Dravecký.

Vysokoškoláků přibývá

Pokud předpokládáme, že náklady na život jsou pro vysokoškoláka a středoškoláka stejné, a to samé platí i pro rychlost růstu či poklesu jejich mzdy, po 10 letech a 11 měsících (asi ve třiceti čtyřech letech) se celoživotní příjmy vysokoškoláků a středoškoláků vyrovnají. Rozdíl výplat za každý další měsíc představuje „čistý zisk“ za investovaný čas do vzdělání. Jenže zlaté časy pro vysokoškoláky kazí nový problém – samotní vysokoškoláci. S nástupem nových škol jich začíná být čím dál více. Ještě v roce 2001 studovalo na 24 veřejných a 17 soukromých vysokých školách 203 tisíc studentů.

V letošním roce se na 26 veřejných a 45 soukromých školách objeví téměř 390 tisíc mladých mužů a dívek. A to se pak projeví i v zaměstnání. „Dochází tu stoprocentně k devalvaci vysokoškolského vzdělání,“ říká ekonomka a ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Vidím to i z pohledu zaměstnavatele. Denně se mi objevují na stole nabídky od absolventů. Přestávám se ale dívat na to, zda daný člověk má či nemá vysokou, ale koukám na to, jakou má školu,“ říká Šichtařová.

Podle ní tak Česko jasně spěje k podobnému trendu, jaký funguje v západním Evropě či ještě lépe v USA. „Tam jsou preferováni absolventi Harvardu či Yale a zbytek jsou spíše regionální univerzity,“ míní Šichtařová.

Fakt, že podniky si vybírají podle „původu“ studenta, potvrzují i personalisté. „Je tu spousta soukromých univerzit, některé jsou horší, některé lepší, ale třeba aféra na plzeňských právech ukázala, že systém hodnocení úrovně výuky u nás má značné mezery,“ domnívá se Jaroslava Rezlerová, šéfka největší personální agentury v ČR Manpower.

Autor: Jan Klička

6.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies