VYBERTE SI REGION

Vytrvalý déšť ničí úrodu v sadech i na polích

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Deště posledních dní nedělají vrásky na čele jen lidem v okolí rozvodněných řek, ale i zemědělcům na jižní Moravě. Tuší, že letošní úroda bude kvůli nim slabá.

20.5.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Libor Plíhal

Obavy z budoucnosti mají nejen sadaři, ale především pěstitelé obilovin. „Letošní jaro pro nás vůbec není dobré,“ zhodnotil stručně a výstižně situaci výrobní ředitel Zemědělského podniku Mikulčice Radovan Mančík. Společnost na Hodonínsku kromě obilovin pěstuje i rajčata a kukuřici. Především ale obhospodařuje višňové, meruňkové, jablečné, hruškové a broskvové sady.

Plevel jen bují

Kvůli dešti v Mikulčicích ještě nezaseli sto hektarů kukuřice. „Nedá se to, když pořád prší. Horší je, že rostliny nemají dost kyslíku, žloutnou a nerostou dobře. Zato plevelu se daří výborně, nestíháme postřiky,“ řekl Mančík.
Přesto situaci nevidí úplně beznadějně. „Stromům déšť zase tolik nevadí. I když některé květy sprchly a kvůli tomu se možná urodí méně peckovitého ovoce,“ odhadl Mančík.

Na květnové počasí nadává i agronom Pavel Širůček ze zemědělského družstva Doubravická na Blanensku. „Letos nám příroda nepřeje. Na poli zůstalo moc vody, k plodinám se nedostane vzduch. A ještě k tomu je velká zima,“ postěžoval si Širůček.

Podle něj mají problémy všechny plodiny. Při chladu a dešti se totiž jen sotva dočkají opylení. „Jejich růst se proto určitě zpomalí. Pomůže nám jen oteplení a hodně slunce. Jedině tak se totiž vše stihne ještě vzpamatovat,“ dodal agronom z Blanenska.

S loňským počasím se podle něj to letošní nedá vůbec srovnat. Touto dobou bylo sucho a teplo. „Zvýšila se tak kvalita úrody, zejména obilovin. Klasů sice nebylo výrazně víc, ale určitě byly kvalitnější,“ hodnotil Širůček.

Využití půdy na jižní Moravě.

Deště a chladno se nepodepisují jen na obilovinách, ale i na ovocných stromech. „Meruněk se letos urodí méně než obvykle. To už je jasné. Otázkou zůstává jen o kolik,“ povzdechl si vedoucí sadů firmy Patria Michal Schovánek. Společnost, která sídlí v Kobylí na Břeclavsku, patří k jedněm z největších jihomoravských producentů ovoce.

Podle Schovánka meruňkám uškodilo chladné počasí v období květu. K tomu se přidaly ještě deště a další ochlazení.

Květy bez opylení

Tam, kde stromy kvetly v období dešťů, je to podle zemědělců na Břeclavsku hodně špatné. „Právě kvůli dešťům, které přišly týden po Velikonocích, nestačily včely opylit květy. Významnou roli v hojnosti úrody tak sehraje nejen odrůda, ale i poloha sadu, a tím pádem doba kvetení,“ podotkl sadař Jan Krejčiřík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. Kdo stromy chemicky neošetřil včas, má na nich podle něj květy takzvaně spálené.

Úrodu ovoce letos nepříznivě ovlivní také různé choroby. „Průměrnou násadu broskví nám zkomplikovala silná kadeřavost. Kvůli dešťům udeřila v pozdější části růstu, kdy to nebývá zvykem,“ upozornil jednatel společnosti Agrosad se sídlem ve Velkých Bílovicích Jaroslav Pálka.
Za třicet let praxe tak pozdní napadení nepamatuje. „Řešíme to chemickým postřikem. Snad se to podaří ještě zlepšit,“ doufá Pálka.

Mráz místy poškodil třetinu vinic

Znojemsko - Vinaři na Znojemsku vyhlíželi příchod jara s velkými obavami. Čekali, až rozkvetlé keře ukáží, jak velké škody na porostech napáchaly lednové mrazy.

Zatímco někde zimu přečkali bez následků, jinde hlásí třetinové ztráty. „Pomrzlo nám asi třicet procent úrody na 264 hektarech mladých vinic. Zatím nedokážeme odhadnout, jak se to promítne na úrodě. Jestli nás už nic jiného nepotká, tak by mohla být dobrá,“ uvedl ředitel společnosti Vinice Hnanice Evžen Kašpárek. Firma je jednou z nejmladších a rozlohou vinohradů největších vinařství na Znojemsku.

Mrazy postihly i některé vinice společnosti Lahofer. „Podle zpráv, které mám od vinohradníka, jsou vinice ve dvou polohách v pořádku a na třetí poškodil mráz asi třetinu porostů,“ uvedl ředitel Stanislav Lancouch s tím, že rozsah škod vinohradníci upřesní do tří týdnů, až réva naraší. „I tak jsou to pro nás největší újmy za posledních šest let,“ upozornil Lancouch.

Třetinové škody hlásí i vrbovecké Vinařství Waldberg. „Vinohrady jsou chycené mrazem, především ty v dolinách. Podle odhadu je to dvacet až třicet procent,“ popsal situaci vinař Karel Blahůšek.

Po prvních jarních kontrolách vinohradů si naopak oddechli v Lechovicích. „Určité ztráty mít budeme, ale zatím to vypadá lépe, než jsme čekali,“ řekl lechovický vinohradník Roman Staněk. Vážnější škody utrpěly tamní vinice naposledy před čtyřmi lety. „Tehdy pomrzlo asi čtyřicet procent keřů,“ připomněl Staněk.

Letošní mrazy nepoznamenají vinohrady na déle než rok. „Mráz nebyl tak silný, aby poškodil i dřevo. Tím pádem čekáme ztráty jen v této úrodě,“ dodal vinohradník.

Odhadovat škody se zatím zdráhá ředitel šatovského Znovínu Pavel Vajčner. „Na keřích není poznat, jestli raší z oček, nebo zpod oček. V druhém případě nevyrostou hrozny. Proto nemáme přesné informace od našich dodavatelů,“ řekl ředitel šatovského Znovínu Pavel Vajčner. Vlastní vinice firmy přestály zimu téměř bez úhony.
Předseda Agrární komory České republiky Jan Veleba o situaci v zemědělství říká:

I nejmizernější úroda je nadúroda

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Jihomoravští zemědělci musí bojovat nejen s počasím a jeho rozmary, ale především se zahraničními pěstiteli a jejich levnými výrobky. „Dokud s tím politici něco neudělají, nemáme šanci nikomu konkurovat,“ říká předseda Agrární komory České republiky Jan Veleba.


Jak ovlivní květnové deště letošní úrodu v kraji?
Deště tolik nevadí. Tedy kromě míst, kde je půda úplně zatopená. Tam se dají čekat velké škody, ale těžko je teď vyčíslit. Ani nízké teploty nejsou žádná pohroma – naopak něčemu prospívají. Třeba obilovinám, u kterých se v květnu zakládá klas a je lepší, když roste pomalu, při nižších teplotách.

Zvedne nízká úroda výkupní ceny?
To by se nesmělo urodit ani jinde v Evropě. Jsme hodně závislí na tom, jaká je nabídka a poptávka po zemědělských produktech za našimi hranicemi. Navíc jsme se dostali do situace, kdy i ta nejmizernější úroda je nadúrodou a zemědělci mají problémy ji udat.

Čím to je?
Omezováním živočišné výroby, hlavně chovu prasat. Kvůli tomu není taková poptávka po krmivech. Další příčinou je dovoz levných zahraničních potravin, kterým místní zemědělci nejsou schopni konkurovat.

Je to nízkými dotacemi?
Přesně tak. Například jihomoravský zemědělec dostane od státu i Evropské unie na jeden hektar asi jen polovinu toho, co zemědělec v sousedním Rakousku.

Jak z toho ven?
Politici musí začít více propagovat místní potraviny. Zavést přísnější kontroly dováženého zboží. A nakonec omezit potravinovou výrobu a investovat do obnovitelných zdrojů a technologií, jako jsou třeba bioplynové stanice, které spalují biomasu z řepky nebo obilí.

MICHAL FILÍPEK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

20.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Počasí na Vánoce a v závěru roku? Mráz jen v noci, srážek bude méně

Praha - Teploty v závěru roku včetně Vánoc by se přes den měly držet slabě nad nulou, v noci bude mrznout. Výkyvy jsou ale možné, uvedli meteorologové ve čtyřtýdenním výhledu počasí. Sněhu a deště bude ve srovnání s dlouhodobým průměrem méně. Výhled dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies