Kromě politických důvodů spojených s uvolněním poměrů či zrušením cenzury byla za invazí řízenou z Kremlu především ekonomická situace. V hospodářské krizi 60. let začal ekonom Ota Šik chystat reformu, která měla centrálně plánované hospodářství propojit s trhem, čehož se Moskva obávala. „Když začnete bourat část systému, je to, jako byste ho bourali celý. To si uvědomoval i Brežněv a sovětské vedení. Nemohli připustit, aby se takové myšlenky šířily," řekl Londák listu Sme.

Kdyby tanky Sovětského svazu a jeho komunistických satelitů před 45 lety do Československa nevtrhly, možná by podle Londáka potlačili demokratizační hnutí sami místní komunisté. „V opačném případě by se nové síly, které v průběhu roku 1968 začaly vznikat, přetvořily na nové politické strany, které by zřejmě celý systém podstatně změnily. Pokud by se něco takového stalo, stát by se postupně zařadil mezi demokratické společnosti s volným trhem," řekl Londák. Tehdy uznávaná myšlenka „socialismu s lidskou tváří" byla podle něj neproveditelná.

Moskva se však na invazi, která měla podle historiků přes stovku obětí, dobře připravila. První část intervenčních vojsk překročila hranici zhruba hodinu před půlnocí z 20. srpna, když krátce předtím dostali jejich velitelé pokyn otevřít jednu z pěti obálek, které dostali z Kremlu. Podle historika Michala Štefanského nebylo do poslední chvíle jasné, jaký z pěti připravených scénářů Moskva rozehraje. „Intervence vojsk varšavské pětky se koordinovala s postupem takzvaného zdravého jádra ve vedení Komunistické strany Československa," řekl Štefanský deníku Pravda.

Kreml prosazoval převzetí moci tvrdým stranickým jádrem, reformní šéf komunistů Alexander Dubček však podle historika odolával déle, než Moskva čekala. Proto nakonec sovětské vedení nařídilo použít obálku s instrukcemi pro urychlenou invazi. Další obálky byly spáleny a jejich obsah je dodnes neznámý, řekl Štefanský. Jedna z nich podle historika mohla ukrývat i scénář případného ozbrojeného konfliktu se silami NATO.