VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kraje zřejmě zaplatí za projekty ROP Severozápad 2,5 miliardy korun

Ústí nad Labem – Kraje budou zřejmě muset proplatit až 2,5 miliardy korun za projekty, které schválilo vedení Regionálního operačního programu Severozápad (ROP SZ) a které měla proplatit Evropská komise. Ta to však kvůli dotačním pochybením odmítla. O rozhodnutí Evropské komise, jejíž komisaři nalezli pochybení v dotovaných projektech, dnes informoval mluvčí dotačního úřadu Vojtěch Krump.

6.2.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Luboš Hájek

Jde o projekty, které výbor ROP SZ schválil a které tak získaly peníze z národních zdrojů s tím, že je později proplatí EU. Protože však kontrola prokázala chyby, tak evropské peníze na ně nepřijdou. Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba ale o ně ROP SZ přijít nemusí.

„Pokud bude finanční korekce řídicím orgánem akceptována, mohou být takto uvolněné finanční prostředky znovu použity k úhradě výdajů nových projektů v rámci ROP Severozápad. V případě, že finanční korekce akceptována nebude, provede komise finanční opravu sama a potom se jedná o tzv. čistou korekci, kdy ROP Severozápad o tyto prostředky definitivně přijde," řekl Jakob.

Měl by se podílet i stát?

Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) míní, že by se vedle Ústeckého a Karlovarského kraje měl na placení této sumy podílet i stát. „Domníváme, se že by zodpovědnost měla být rozdělena spravedlivě," řekl Bubeníček s tím, že v dalších dnech na toto téma budou hejtmani jednat s premiérem a ministry financí a pro místní rozvoj. „Odpovědnosti se nezříkáme, ale nesouhlasíme s tím, že kraje mají politickou zodpovědnost úplně za vše, co se v ROP dělo," uvedl hejtman.

Naopak stanovisko ministerstva financí je opačné. „Veškerá zásadní rozhodnutí v rámci Regionální rady, včetně schválení programových dokumentů a výběru projektů, činí Výbor Regionální rady, jehož členy jsou ze zákona zastupitelé dotčených krajů, zvolení jednotlivými krajskými zastupitelstvy. Ústřední orgány státní správy tak nemají na rozhodování regionálních rad žádný vliv, nemohou tedy jakkoli přebírat odpovědnost za takto učiněná rozhodnutí," reagoval Jakob s tím, že náklady korekce ponesou oba kraje tvořící dotčený region soudržnosti.

Po urgencích ze strany Ústeckého a Karlovarského kraje sdělili zatím neoficiální stanovisko Evropské komise představitelům obou krajů zástupci ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj v úterý na jednání v Praze. „Informaci o výši korekce jsme chtěli mít co nejdříve, abychom s ní seznámili zastupitelstva obou regionů i všechny, jejichž projektů se sankce týkají. Náměstci ministrů nás informovali, že MMR pouze neoficiálně obdrželo dopis od Evropské komise, kterým je potvrzena výše korekce na úrovni deset procent za chybovost v systému hodnocení a 12,41 procenta za chybovost v samotných projektech," uvedl náměstek hejtmana Karlovarského kraje a předseda Výboru Regionální rady ROP Severozápad Petr Navrátil. Oficiální dopis s touto informací by kraje měly dostat dnes.

Okolnosti výběrových řízení

„Už nyní jednáme s ministerstvy o možnostech krajů podílet se na případném uhrazení plošné korekce. Bude samozřejmě záležet i na dohodě zástupců obou regionů," uvedl v tiskovém prohlášení Navrátil. Karlovarskému kraji na podzim Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vytkl pochybení u tří dotovaných projektů. Vyšetřovatelé měli připomínky k obnově Becherovy vily v Karlových Varech, stavbě Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově a Centra technického vzdělávání v Ostrově. Napadali zejména některé okolnosti výběrových řízení.

„Pokud se výše sankcí potvrdí, oba kraje se budou snažit situaci zvládnout tak, aby řešení co nejméně zasáhlo krajské rozpočty a aby přispělo k co nejrychlejší obnově chodu ROP Severozápad," uvedl Krump.

Program je od loňska zastaven kvůli podezřelým finančním operacím. Poslední ředitel úřadu Pavel Markvart je stejně jako jeho předchůdci vyšetřován kvůli podezření z korupce při rozdělování peněz. V Ústeckém a Karlovarském kraji měl úřad rozdělit 19 miliard korun. Zhruba 16 miliard už rozdělil, z toho asi 11 miliard proplatil.

Autor: ČTK

6.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Útočná puška ČZ 805
7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies