VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za vývoj cen mléka nemohou ani zemědělci, ani mlékaři, je to odezva trhu

Rakovník /ROZHOVOR/ – Za jogurt nebo mléko si nyní v obchodech pořádně připlatíme. Kvalitní máslo běžně koupíme za čtyřicet korun. Proč tomu tak je a kdo určuje ceny výrobků, vysvětlil Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

21.10.2013 8
SDÍLEJ:

Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenskéhoFoto: Archiv J. Kopáčka

Cena mléka a mléčných výrobků stoupá. Co to způsobuje? Poroste ještě dále? Dá se odhadnout, kdy se zastaví?

Růst cen mléčných výrobků v současné době je dán růstem ceny základní suroviny, tedy syrového mléka. Růst ceny farmářského mléka není ojedinělý. Na evropském i světovém trhu je v současnosti nedostatek mléka a tudíž je po něm vyšší poptávka, která zvedá cenu mléka a mléčných výrobků. Navíc mléčná produkce v prvních sedmi měsících letošního roku byla u nás až o tři a půl procenta nižší. Ovlivnilo to počasí, které nebylo z pohledu mlékárenského příliš příznivé. Situace se začala měnit až v červenci, ale poptávka po mléce je stále vysoká, proto jsou ceny mléka vyšší. Za tento vývoj nemůžou ani zemědělci, ani mlékaři, je to odezva trhu. Nechci předvídat, ale podobný trend může ještě několik měsíců pokračovat.

Litr mléka stojí v obchodech mezi šestnácti až osmnácti korunami, zemědělci dostávají zhruba o polovinu méně, což sotva pokryje výrobní náklady na jeden litr a někde ani to ne. Podle čeho mlékárna určuje, kolik zemědělcům zaplatí?

Nákupní ceny mléka neurčují pouze mlékárny, ale jsou vždy výsledkem jednání mezi prvovýrobcem a mlékárnou. Samozřejmě se ceny mohou pohybovat pouze v těch intencích, které odpovídají tržnímu vývoji. Mlékárna nemůže zaplatit za mléko více, pokud by byly následně její výrobky neprodejné. Nákupní cena je tedy vždy určitý kompromis dohody obou smluvních stran.

Kolik procent ceny konečného výrobku v mlékárně činí cena za surovinu, tedy syrové mléko?

Podíl ceny syrového mléka na celkových nákladech mléčného výrobku se pak samozřejmě odvíjí od daného výrobku, ale obvykle představují náklady na surovinu 70 – 80 % výrobní ceny výrobku.

Kvůli nízké výkupní ceně zemědělci dodávají mléko raději do Německa, a to i z Rakovnicka. Klesá v ČR výkup mléka oproti loňskému roku?

Vývoz mléčné suroviny ke zpracování do zahraničí nás samozřejmě netěší, protože představuje dnes asi 18 % české produkce. Zemědělci dodávají do zahraničí často mléko i proto, že jim zahraniční mlékárna nabídne o něco vyšší cenu. A proč? Protože i zde mléko chybí a je to tedy otázka konkurenčního boje. Český zpracovatel však bezpochyby nabízí našim zemědělcům větší jistotu, dlouhodobý smluvní vztah. V případě mléka, které je součástí celoročních pravidelných příjmů zemědělců, je to také jistota. Chci věřit, že se i tento stav do budoucna zlepší. Vývoz suroviny mimo republiku však není pouze „česká specialita", je to běžné i v celoevropském mlékaření. Obvykle však vývoz do zahraničí u našich západních sousedů představuje tak 5 -8 % národní produkce, našich současných 18 % je skutečně hodně vysoké číslo.

Nemůže se stát, že české mlékárny nebudou mít z čeho vyrábět?

Tento stav určitě nenastane. Je potřeba poznamenat, že v nově koncipované zemědělské politice státu bude dán důraz na živočišnou výrobu a zejména na chov dojného skotu, i to by tedy měla být další motivace pro zemědělce k tomu, že se mlékaření v ČR vyplácí.

Pokud vysokou cenu v obchodech za mléčné výrobky způsobují vysoké marže obchodníků, mohou to dodavatelé těchto výrobků, tedy mlékárny, nějak ovlivnit?

Mlékárny se o to samozřejmě stále snaží. Proti silnému (dnes téměř zahraničnímu) maloobchodu musí stát silní partneři. Malá mlékárna má menší šanci ve vyjednávání oproti velké. Z toho důvodu je důležitá také koncentrace zpracovatelského průmyslu a posílení jeho pozice v obchodních vztazích.

Marže obchodních řetězců jsou v řadě případů skutečně neúměrně vysoké. Nezapomínejme však ještě na jednu důležitou věc, a to je daň z přidané hodnoty. Ta je v ČR u potravin 15 %, což je jedna z nejvyšších DPH u potravin v zemích Evropy. A i to je velký problém, který prodražuje české mléčné výrobky.

Autor: Šárka Hoblíková

21.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
5

Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

Sněm hnutí ANO 2017
2 7

Podle očekávání, Babiš je znovu šéfem ANO

Jaro se hlásí o slovo, příští čtyři týdny budou nad průměrem

Následující čtyři týdny by měly být teplotně nadprůměrné. Už příští týden se bude průměr maximálních denních teplot pohybovat okolo deseti stupňů Celsia. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Srážkový úhrn by se v březnu neměl nijak výrazně odchýlit od dlouhodobého průměru, který je 40 milimetrů.

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Babišův plán: Polovina ministerstev i poslanců

Andrej Babiš novinářům řekl, že po volbách by rád zatočil s byrokracií. Koneckonců tento závazek obsahuje i nová publikace O čem sním, když náhodou spím.

Zima českých atletů: Svoboda boxuje, Helcelet medituje

Před lety se ho ptali: „Peťane, nechceš zkusit box?" Petr Svoboda se tomu vysmál. Nechápal, proč by měl překážkář boxovat. „Co je to za komedii?"

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies