VYBERTE SI REGION

Záchranná síť. Stát hledá prostředky

Praha - Společnost se snaží bojovat proti sociálnímu vyloučení chudých. Zdrojů ani volných pracovních míst však není dost.

10.10.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Byla to dramatická situace a televizní kameraman ji divákům přiblížil velkým detailem. Rozčilená matka šermovala rukama před exekutory, úředníky a policisty, přičemž plačtivým hlasem křičela: „Máme se jít pást?“

Jistě, na jedné straně je možné mít soucit, na straně druhé je možné se ptát jsou někteří občané výjimkou a zákony pro ně neplatí?

Vždyť dluhy si většinou nadělali vlastní nezodpovědností. Dluží za nájemné, elektřinu, plyn. Nejhorší je, že neprojevují nejmenší snahu tento stav řešit najít si práci a žít spořádaným životem. Jak má tedy společnost přistupovat k podobným problémům?

Pomoc v těžké chvíli

Stát má vytvořen rozsáhlý sociální systém. Jednou jeho částí je pomoc lidem v hmotné nouzi. Definice říká: je to stav, kdy člověk nemá dostatečné příjmy, aby si vlastním přičiněním zabezpečil základní životní podmínky.

Občan, který nemůže vlastním přičiněním nebo za pomoci rodiny tyto podmínky splnit (obvykle v důsledku nízkého příjmu) a nedisponuje ani majetkem, jehož prodejem, pronájmem či jiným využitím by získal prostředky k zajištění potřeb, má nárok na pomoc od státu.

Společensky uznanou hranicí příjmu občana, pod níž nastává stav hmotné nouze, je takzvané životní minimum, které stát zaručuje formou sociální pomoci. Ta se skládá z peněžitých i věcných dávek. Celý systém je přitom upraven zákonem. Společnost tak chce zajistit pomoc lidem s nedostatečnými příjmy a motivovat je k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb.

Je jedním z opatření, kterými Česká republika zároveň bojuje proti sociální­mu vyloučení.

Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se prá­ci vyhýbá.

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady.

O příspěvek na živobytí však brzy přijdou neplatiči pokut nebo místních poplatků. Novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje dlužníkům odebrat i příspěvek na živobytí a splácet z něj dlužné částky, schválili minulý měsíc poslanci ve třetím čtení.

Dochází ke změnám

„V návrhu jsou uvedeny dvě změny, které se týkají pouze příspěvku na živobytí ze systému dávek v hmotné nouzi. Novela umožňuje uzavřít s dlužníkem dohodu o srážkách, což dosud nebylo možné. V případě, že tak dlužník dobrovolně neučiní, přichází druhá fáze výkon rozhodnutí a odebrání příspěvku na živobytí. S tím, že dlužníkovi zůstane existenční minimum. Těch, kteří se nedopouštějí přestupků, se tato novela nedotkne,“ popsala novou zákonnou normu poslankyně Ivana Řápková, která ji ta­ké předložila.

Změny se vztahují výhradně k příspěvku na živobytí. Netýkají se dávek souvisejících s bydlením ani okamžité pomoci. Není také dotčen příspěvek na péči o jinou osobu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také plánuje, že od roku 2012 se výplata sociálních dávek, dávek pro zdravotně postižené a dávek v hmotné nouzi přesune na jediné místo, kterým by měly být úřady práce.

Cílem centralizace je podle ministra Jaromíra Drábka zefektivnit vyplácení 18 druhů různých podpor, ušetřit na organizačních nákladech a posílit kontrolu v oblasti nelegální práce.

Zneužívání různých státních podpor má omezit i zavedení takzvané sociální karty. Na rozdíl od původních představ ministerstva bude zřejmě nepovinná, ale i tak by představovala významnou změnu. Jejím prostřednictvím by platili za služby ti, kdo pobírají dávky určené ke konkrétnímu účelu.

Problematika sociální vyloučenosti se často objevuje i v různých evropských dokumentech. Angažovanost Bruselu se projevuje jednak v rovině analytické, jednak v rovině materiální tedy v poskytování účelových dotací. Fenomén chudoby, která postihuje stále větší počet osob, totiž v žádném případě není specifikem jedné země.

Globálně zhoršená ekonomická situace však východiska pro řešení těchto otázek dále komplikuje.

Kde najdete radu

V případě, že se sami ocitnete v tíživé situaci, pomoc a radu najdete zejména v orgánech komunální správy.

Pomoci s informací však může i ministerstvo práce a sociálních věcí, které na adrese www.portal.mpsv.cz nabízí služby sociálního poradce. Ten vám pomůže odhadnout, jestli máte nárok na nějakou dávku nebo příspěvek. Poskytne i další rady, jak řešit tíživou sociální situaci.

životní minimum

Životní minimum je nejnižší společensky uznaná hranice příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nezahrnuje však náklady na bydlení. Ty jsou řešeny formou příspěvku na bydlení nebo v rámci hmotné nouze. Měsíční částky životního minima letos jsou:
- pro jednotlivce: 3126 korun
- pro první dospělou osobu v domácnosti: 2880 korun
- pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti: 2600 korun
- pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let: 1600 korun
- pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let: 1960 korun
- pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let: 2250 korun.
…a existenční

- Existenční minimum zákon charakterizuje jednoduše jako částku, která umožňuje přežití. Toto minimum by mělo pokrýt všechny základní potřeby.
- Výše existenčního minima je v roce 2011 stanovena na 2020 korun na jeden měsíc.
- Existenční minimum se nedá použít v případě nezaopatřených dětí, invalidů a osob starších 68 let.
- V případě, že žadatel nesplní nároky na životní minimum, náleží mu právě jen částka stanovená jako existenční minimum. Je to tedy především ochrana společnosti proti těm, kdo se snaží zneužívat sociální dávky.

KAREL SEDLÁČEK

10.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies