VYBERTE SI REGION

Zájem o pasivní domky stoupá. Lidé jim věří

Zlínský kraj – Podle zkušeností stavitelů chtěl dříve každý za levno postavit a pak řešil zateplování. Teď už lidé raději investují více ze začátku.

29.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Nízkoenergetické domy již nejsou otázkou výjimečnosti. Podle mnoha prodejců a konstruktérů zájem stále stoupá a nebude tomu jinak ani v budoucnu.

Například Jiří Katrušák z Chvalčova na Kroměřížsku, který má se stavbou nízkoenergetických domů patnáctileté zkušenosti, cítí přibývající zájem.

„Lidé se naučili počítat s tím, že takový dům bude stát více peněz. To se jim samozřejmě později vrátí při úsporách energie,“ vysvětlil Katrušák, který postavil desítky domů v ČR i zahraničí.

„Těžko může někdo doufat, že postaví takový dům třeba za milion a půl. A pokud ano, tak to nebude nic kvalitního,“ upozornil.

Podobný trend pozoruje také David Kudela, spolumajitel luhačovické firmy Stavoinvest. „Zájem je opravdu stoupající. Lidé častěji uvažují o rychlosti stavby a malé spotřebě energie, což jim tyto projekty nabízejí,“ svěřil se Kudela. Myslí si také, že se postupně obrací i myšlení zájemců. „Dříve chtěl každý za levno postavit a pak řešil zateplování. Teď už lidé raději investují více ze začátku,“ dodal.

Ve společnosti AAA ThermoDum z Dolní Bečvy na Vsetínsku si zvýšený zájem pochvalují. „Poptávka díky úspoře energií samozřejmě stoupá. Navíc se domky vyrábějí rychle. My například zvládneme udělat tři základní kostry za týden,“ podotknul majitel firmy Ludvík Jurajda.

Pasivní domy jsou více vidět

Rostoucí poptávku pociťují i na Uherskohradišťsku, kde působí i firma Panorama stavby. Její ředitel Zdeněk Svoboda má v projektech těchto domů jasno. „Jsou stále oblíbenější, a to i díky tomu, že jsou více vidět. Dříve nebyly tak běžné a lidé jim asi nevěřili. Troufám si říct, že kvalitně provedené nízkoenergetické stavby překonávají ty zděné ve všech ohledech,“ zamyslel se Svoboda, jehož firma postavila již přes stovku takových domů.

Někteří lidé však podle něj nechtějí výhody pasivních domků pochopit. „Jejich argumentem bývá: Cihla je cihla. U toho však veškeré námitky končí, protože takové stavby jsou opravdu ve všem kvalitnější,“ upozornil s tím, že mnoho odpůrců takových dřevostaveb si ani neuvědomuje, že v podobné již bydlí. „Veškeré střechy či podkroví jsou dřevostavby. Jen ne tak kvalitní, jako se dělají teď,“ dodal na závěr Svoboda.

Kdo však výhody těchto staveb zná a dokonce zvažuje i takovou nechat zhotovit, je Michal Král z Holešova. „Sice je investice hodně velká, ale za několik let se to vrátí. Naše děti nám potom budou děkovat, že jsme jim zajistili takové bydlení,“ svěřil se na závěr Král.

Čtěte také: Nový trend: Stavby šetrné k přírodě

Autor: Marek Houser

29.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Naštvaní vinaři. Na lahvích nebude trikolora

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies