Celkově loni stavební spořitelny uzavřely přes 611.000 nových smluv o stavebním spoření včetně navýšení cílové částky. O rok dříve to bylo 580.000. Růst zájmu o smlouvy zaznamenaly tři z pěti spořitelen, pokles zaznamenala Raiffeisen stavební spořitelna a Wüstenrot.

Loni spořitelnám v úhrnu stoupla i cílová částka u nových smluv, a to na 208 miliard korun. Cílová částka přitom vyjadřuje budoucí záměry účastníka stavebního spoření, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. Její výši nelze překročit, ale je možné ji zvýšit.

„Protože v letošním roce zůstanou podmínky stabilní a poptávka po půjčkách na rekonstrukce neklesne, můžeme očekávat opět mírné oživení jak z hlediska uzavírání nových smluv, tak i v objemu půjček," uvedl již dříve tajemník AČSS Jiří Šedivý. Všechny ukazatele podle něj naznačují, že stavební spoření se po létech diskusí a změn dostává do stabilnější doby.

Zájem o stavební spoření v předchozích letech ovlivňovaly diskuze o budoucnosti stavebního spoření a legislativních změnách. Sněmovna loni na počátku února v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o stavebním spoření, která kromě jiného měla umožnit, aby stavební spoření nabízely i univerzální banky. Návrh také zaváděl účelovost státní podpory. Asociace českých stavebních spořitelen považovala návrh v takové podobě, v jaké doputoval do Sněmovny, za ohrožení budoucí existence stavebního spoření v Česku. V souvislosti s rozpuštěním sněmovny ovšem návrhy vlády Petra Nečase spadly pod stůl.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.