VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zaměstnanci mohou být i nebezpečím

Praha - Výkonnost a bezpečnost firem může být ohrožena i zevnitř. Ohrožují je i intriky zaměstnanců. Téměř polovina z nich, 40 procent, poškodí zaměstnavatele či nadřízeného kvůli osobnímu prospěchu. Pravděpodobnost útoku zevnitř je dokonce třikrát vyšší než zvenčí.

10.1.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Podle analýzy technologické společnosti S&T CZ nejvíce ohrožují konkurenční schopnost a bezpečnost tuzemských firem intriky zaměstnanců. „Interní pletichy, tedy snaha získat nekalým způsobem nějakou výhodu uvnitř firmy, patří mezi nejrozšířenější bezpečnostní rizika. Potom následuje vynášení strategických informací mimo firmu, například podrobnosti o nabídkách na klíčové zakázky,“ uvedl Petr Hněvkovský, bezpečnostní expert zmíněné firmy.

Zájem o bezpečnost

Z rozboru vyplývá, že interní zneužívání dat představuje větší bezpečnostní riziko (86 procent) než zneužití dat zvenčí, například útok hackerů (27 procent).

„Vynést tajnou informaci mimo firmu a ještě ji zpeněžit je rizikové a náročné, to si běžný zaměstnanec netroufne. U interního zneužití je to ale jinak upevnit svou pozici uvnitř firmy chce každý a s rostoucí nezaměstnaností budou interní pletichy narůstat,“ varuje Hněvkovský.

Firemní tajemství proto stále častěji chrání bezpečnostní systémy, které umějí upozornit na potenciální rizikové chování uživatelů. Proto stoupá prodej bezpečnostních systémů o 30 procent ročně. Systémy monitorují a vyhodnocují všechny události, které by mohly mít vliv na bezpečnost firmy. Od pohybu osob po přístup k citlivým datům a využívání různých informačních zdrojů.

Nejvíce se kradou rozvojové plány, informace o platech a odměnách, informace umožňující upevnění vlivu uvnitř firmy a nabídky v rámci tendrů.

Nekalá soutěž

Zneužití citlivých informací nejvíce hrozí firmám s více než 50 zaměstnanci, kde již existuje značné konkurenční prostředí. „V malých firmách je relativně snadné zajistit, aby se k citlivým informacím dostaly jen autorizované osoby. Případně o sobě a firmě vědí téměř vše, takže není co tajit,“ uvedl Hněvkovský

Jakmile ale začne vznikat soutěživé prostředí, situace se rázem změní.

„Češi jsou poměrně soutěživí a ambiciózní a bohužel až 40 procent z nich bez skrupulí poruší pravidla hry, pokud jim to přinese osobní výhodu. Může za to akceptování neetických forem jednání v české populaci jako zcela běžné součásti života,“ vysvětluje psycholog Jiří Šimonek.

Vyplynulo to z testování 84 tisíc zaměstnanců během posledních pěti let, které provedla společnost DAP Services.

„Setkáváme se často s nulovým zabezpečením interních dat. V případě jejich zneužití se pak těžko hledá viník. Pokud se i najde, bez pádných důkazů nelze takového pracovníka kvůli zneužití interních informací propusti,“ říká soudní znalec Ivan Janoušek.

Podceněné nebezpečí

Za špatnou bezpečnostní situaci uvnitř firem může i fakt, že se manažeři často zaměřují jen na vnější bezpečnostní rizika, třeba útok hackerů. Vnitřní bezpečnostní hrozby naopak podceňují, byť jsou třikrát pravděpodobnější.

Podle psychologů se tak děje i kvůli tomu, že si manažeři neradi připouštějí existenci zrádce ve vlastním týmu. Neloajalita vůči zaměstnavateli má historické kořeny, přetrvávající z let komunistického režimu. „V duchu rčení, kdo nekrade, okrádá rodinu, je pro zaměstnance prospěch firmy druhořadý. V Asii je tomu naopak, zaměstnanci na úspěchu firmy záleží,“ říká Šimonek.

Pletichy uvnitř firmy představují velké riziko pro jejich rozvoj. Pokud vliv získávají intrikáni namísto schopných zaměstnanců, konkurenční schopnost firmy klesá. „Vliv pak mají lidé s nízkou morálkou, kteří se nezastaví před ničím. Ti schopnější a loajálnější mohou být rychle vyšachování ze hry,“ vysvětluje Šimonek.

Dalším rizikem je obyčejná lidská závist. „Do bezpečnosti může firma investovat miliony, ale pokud se někdo dozví, že jeho plat je nižší než kolegův, může si chtít přivydělat a obhájí si to tak, že si stejně bere jen to, o co ho firma připravuje,“ vysvětluje chování zaměstnanců v praxi soudní znalec Ivan Janoušek.

Z toho vyplývá, že samotné technologie jsou jen důležitým podpůrným prostředkem, ale nikoliv spásou.

Zrádné kuloáry

Bezpečnostním rizikem jsou i „chodbové“ řeči a hlavně pauzy na kouření. V těchto neformálních situacích se překvapivě snadno stírá subordinace a jiné formální bariéry.

V těchto kolektivech se často probírají velmi důvěrné informace, které by v kanceláři málokdo řekl nahlas. Případně slouží ke sdílení velmi citlivých informací, například jak obcházet nová nařízení nebo bezpečnostní opatření.

Autor: Michal Achremenko

10.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies