VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Záruční doba není vždy dvouletá

MĚLNÍK - Některé záruky jsou dosti výlučné, jiné zase poněkud sporné a další mohou dokonce vyvolat na tváři úsměv.

27.6.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Spotřebitel běžně počítá s tím, že pro počítač, boty, ledničku či tričko, v zásadě pro všechno spotřební zboží, zákon předepisuje lhůtu 24 měsíců. Jenže není už tak jisté, jak se to má například se službami, byty nebo zvířaty.

Záruční doby se však neliší jen v závislosti na předmětu smlouvy, ale také podle toho, zda byla věc koupena „na firmu“, a nebo je to běžný spotřebitelský nákup.

Pokud je totiž smlouva uzavřena mezi dvěma podnikatelskými subjekty, neřídí se stejně jako spotřebitelské nákupy občanským zákoníkem, kde jsou záruční doby konkrétně vymezeny, ale zákoníkem obchodním. Ten dává podnikatelům volnou ruku ke stanovení individuálních obchodních podmínek. Živnostník, který tedy koupí třeba notebook v rámci podnikatelské činnosti, nemá ze zákona na 24 měsíční záruční dobu nárok a prodávající mu ji klidně může zkrátit třeba jen na polovinu.

Pokud ale notebook koupí spotřebitel, prodávající si krácení dvouleté záruční doby dovolit nemůže, protože by se dostal do rozporu se zákonem. Zásadní však je nezaměňovat dvouletou zákonnou záruku se samotnou životností výrobku. Je jasné, že například zapálená svíčka shoří dříve, než uplyne její záruční doba.

Vadnou věc lze tedy reklamovat po celé dva roky stanovené zákonem. Může nicméně nastat situace, kdy prodávající reklamaci zamítne právě z důvodu běžného opotřebení.

Je-li na prodávané věci či jejím obalu vyznačena lhůta k použití například v podobě nápisů „Minimální trvanlivost“ nebo „Spotřebujte do:“, skončí záruční doba uplynutím této lhůty. Jinak platí záruční doby stanovené zákonem, což je pro potraviny osm dní a pro krmiva tři týdny. Pokud se týká kategorie oprav věcí, je poněkud kuriózní, že do ní nespadají jen opravy automobilů a spotřebního zboží, ale za opravu věci lze považovat i zákrok veterináře.

Na většinu oprav zákon stanovuje tříměsíční záruku. Určité výjimky jsou upraveny zvláštními předpisy. Například u oprav automobilů nepanuje mezi odborníky shoda, zda platí šestiměsíční záruka určená starou vyhláškou nebo jen zákonem obecně stanovená tříměsíční záruka. Co se týká kategorie úpravy věci, do níž spadají například kosmetické a kadeřnické služby nebo přešití oděvu, zákon vymezuje záruční dobu na tři měsíce. Pokud jde o úpravy stavebního charakteru je to osmnáct měsíců.

U věcí zhotovených na zakázku zákon určuje záruční dobu jen 16 měsíců. Pokud si tedy zákazních pořídí třeba kuchyňskou linku ve smlouvě o dílo, získá na ni ze zákona pouze půlroční záruční dobu.

Navíc jestliže jsou její součástí také elektrospotřebiče, může i na ně dostat jen půlroční záruku. Pokud ovšem paradoxně stejnou kuchyň pořídí uzavřením kupní smlouvy, dostane dvouletou záruku.

Jestliže si zákazník nechá postavit byt nebo dům na základě smlouvy o dílo, má nárok na tříletou záruku. Pokud byt či dům pořídí v rámci kupní smlouvy, zákonná záruční doba činí už jen šest měsíců.

Ve všech uvedených případech má prodávající možnost poskytnout nad rámec zákona prodlouženou záruční dobu. Její podmínky se pak ale řídí ustanoveními záručního listu. Pouze když prodávající v záručním listu žádné podmínky neuvede, řídí se reklamace i po uplynutí zákonné záruky stejnými pravidly.

27.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies