VYBERTE SI REGION

Zásoby vody a živin v půdě mohou sledovat drony s termokamerami

Chrášťany – Drony, neboli bezpilotní prostředky (ÚAV) řízené ze země rádiem a vznášející se nad lány řepky nebo obilí, nemusí být až tak neobvyklý úkaz, jak se o tom přesvědčili účastníci dalšího polního dne, který pořádal Lupofyt Chrášťany ve spolupráci z Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze Ruzyni a Českou zemědělskou univerzitou v Praze Suchdole.

20.6.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
21 fotografií
Polní den Lišany

Polní den LišanyFoto: Deník/Šárka Hoblíková


Drony mohou zjistit prostřednictvím termokamery celkový stav vody v půdě, potřebu živin v jednotlivých lokalitách a další údaje. Například pro odhalování sucha využívá termokamera změnu teploty rostlin. Stresem sucha postižené rostliny uzavírají průduchy, snižují transpiraci a tím i ochlazování porostu.

Teplota povrchu listů se zvyšuje. Právě rozdílnou teplotu termokamera snímá. Podobné je to u výživy rostlin. Rozdílná zásoba živin se projevuje rozdílnou hustotou, množstvím pigmentů nebo posunem vývojových fází. A to vše dokáže kamera zachytit. Z údajů vzniká v počítači barevná datová mapa, která přehledně ukazuje stav na snímaném honu.

Dron může být sledován na počítači i v přímém přenosu, stejně jako na pokusných polích v Chrášťanech. Tam celý projekt představil zemědělcům Jan Lukáš z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který se využitím dronů zabývá na svých pokusných polích.

Kromě dronů měl polní den obvyklý program. Všech sto čtyřicet účastníků, což byla zatím druhá největší účast, se zabývalo především novými odrůdami ozimé řepky a pšenice, pěstovanými v různé intenzitě zpracování půdy.

V úvodu Jan Vašák z ČZÚ Praha seznámil přítomné mimo jiné se snižováním výměry řepky v EU. Například v severním Německu, Polsku, Litvě i Slovensku došlo k zaorání několika tisíců hektarů řepky. To se projevuje v její současné příznivé ceně, která se pohybuje nad deseti tisíci korunami za tunu. Řepku navíc vytlačuje třikrát výkonnější palmový olej.

Dalším problémem je oteplování klimatu, které se projevuje i u nás. „Je třeba sít více ozimů, protože ty lépe než jařiny odolávají suchu a vysokým teplotám. Oteplování je nutné přizpůsobit také agrotechniku, to znamená sít stroji, které zároveň půdu připraví i aplikují hnojivo. Tím osivo přijde do chladné půdy a ke vzcházení mu postačí jen rosa," uváděl Jan Vašák. Novou věcí, která se prověřuje na pokusech, je v sušších podmínkách zvyšovat výsevek řepky.

S agrotechnikou řepky i pšenice ozimé na pokusných polích seznámil zemědělce agronom Jaroslav Mikoláš mladší. Přímo na poli jednotlivé odrůdy řepky zhodnotil David Bečka z ČZU Praha. Dlouhodobě dobře v této suché oblasti vychází nová česká liniová odrůda Orex.

Odrůdy pšenice ozimé zhodnotil Pavel Růžek z VÚRV Praha Ruzyně. Na začátku upozornil na reakci odrůd na nedostatek vody v jedné lokalitě: „Vloni byly v reakci na počáteční sucho nejlepší dvě odrůdy, Lavantus a raná Julie. Často jsou odolné sice rané odrůdy, ale mají dlouhou dobu dozrávání, takže mohou ještě kompenzovat všechny nedostatky. Méně vhodné jsou odrůdy s vysokou HTS (hmotnost tisíce semen)."
Nejlepší jsou odrůdy, které dokážou kompenzovat počet rostlin a klasů a počtem zrn v klasu. Při pokusech v Chrášťanech loni nejlépe dopadly odrůdy Lavantus, Tobak, Elán, JB Asano, Dagmar a Julie. Výsledky odrůd se ale sledují dlouhodobě.

„K pokusům jsou vybírány odrůdy do suchých oblastí. Ty s nejlepšími výsledky pěstujeme běžně na produkčních plochách. Výsledky pokusů pravidelně zasíláme ostatním zemědělcům. Ti si také mohou během vegetace odrůdy na pokusných polích prohlédnout. Jsou označené tabulkami s názvy," uzavřel Jaroslav Mikoláš.

Autor: Šárka Hoblíková

20.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies