Pavel Brabenec založil před devíti lety v Břeclavi chráněnou dílnu. Původně začínal se dvěma zaměstnanci, když ale od roku 2011 začal vyrábět simulátory operací pro kardiology, firma vyrostla a nyní už zaměstnává 48 zdravotně postižených. Jihomoravský podnikatel však tvrdí, že bude muset propouštět. Důvod? Zvýšení minimální mzdy, které plánuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). 
 

Dnes mají zdravotně postižení nárok na minimální mzdu ve výši 9300 korun měsíčně, zatímco zdraví lidé pobírají 9900 Kč. Marksová nyní navrhuje, aby se nejnižší mzda zdravých a zdravotně postižených srovnala a od ledna 2017 rovnou i zvýšila na 11 tisíc korun. Vláda o tom bude rozhodovat příští týden. Pokud by její návrh prošel, všichni pracující by pobírali minimálně 11 tisíc korun měsíčně. „Srovnáme-li minimální mzdu zdravých a postižených s argumentem, že OZP jsou diskriminováni, tak tím naopak začneme diskriminovat zdravé. Když se zvedne minimální mzda, tak naše firma bude mít problémy. Z padesáti zaměstnanců bude minimálně 35 nezaměstnaných," obává se změn Brabenec.
 

Zvýšení minimální mzdy bylo podle vedoucího tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Petra Sulka dlouho otevřené a na dialogu se podíleli i zástupci tělesně postižených a jejich zaměstnavatelů. „Zavázali jsme se sjednotit sazbu minimální mzdy pro osoby se zdravotním postižením i pro zdravé občany. Dojde-li ke sjednocení minimální mzdy, jsme připraveni navýšit příspěvek na podporu zaměstnávání OZP maximálně o 700 Kč. Již loni došlo k navýšení příspěvku na podporu jejich zaměstnávání o 1500 Kč," uvedl Sulek.

Šedá ekonomika


Osob se zdravotním postižením je v ČR kolem jednoho miliónu. Z toho je 600 tisíc těžce invalidních, pracovat tedy může zbývajících 400 tisíc, odhadl pro Deník Karel Rychtář, místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených. „Na volném trhu práce máme do 100 tisíc zaměstnaných, 35 tisíc pracuje u zaměstnavatelů, kteří se na uplatňování OZP zaměřují. Zbývající jsou pro nás „nečitelní", což znamená, že jsou buď mimo produktivní věk, ztratili o zaměstnávání zájem nebo pracují v šedé ekonomice, která je pro ně suverénně nejbezpečnějším doplňkem důchodu a dávek," řekl Deníku Rychtář. 
 

Upozornil také, že sice odpadají technické a komunikační bariéry, problémem je ovšem často nedostatečná kvalifikace a také to, že personalista v běžném podniku si se situací neumí poradit. „Systém případné podpory je administrativně složitý a zaměstnavatelé se zdravotně postižených obávají." dodal Rychtář. „Zaměstnavatel se může obrátit na pracovníky oddělení trhu práce podle místa budoucího pracoviště OZP," řekla Deníku tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Z celkového počtu nahlášených volných pracovních míst bylo 12 560 vhodných pro OZP. 
 

„U nás je to celé naruby. Nejprve je člověk zabezpečen příspěvky a důchodem 
a až potom se pro něj hledá pracovní uplatnění. Odborníci říkají, že po 12 měsících člověk ztrácí pracovní návyky a pravděpodobnost návratu do práce je minimální," stýská si Rychtář a vysvětluje: „Aktivní OZP nejsou dostatečně motivováni. Jakmile nastoupí do práce, posudkový lékař jim už neuzná invaliditu. Čistý příjem ze mzdy za nekvalifikovanou práci se totiž rovná součtu důchodu a dávek." Asociace chce prosadit jednodušší řešení založené na spolupráci všech stran včetně měst a obcí a vracet zdravotně postižené zpět do života.