VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdravotně postižení na dlažbě. Kvůli minimální mzdě?

V Česku žije kolem miliónu osob se zdravotním postižením (OZP), pracovat však může jen 400 tisíc z nich. Návrh na zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun může jejich uplatnění ještě zhoršit a podnikatelům zavařit.

30.9.2016 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jana Elznicová

Pavel Brabenec založil před devíti lety v Břeclavi chráněnou dílnu. Původně začínal se dvěma zaměstnanci, když ale od roku 2011 začal vyrábět simulátory operací pro kardiology, firma vyrostla a nyní už zaměstnává 48 zdravotně postižených. Jihomoravský podnikatel však tvrdí, že bude muset propouštět. Důvod? Zvýšení minimální mzdy, které plánuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). 
 

Dnes mají zdravotně postižení nárok na minimální mzdu ve výši 9300 korun měsíčně, zatímco zdraví lidé pobírají 9900 Kč. Marksová nyní navrhuje, aby se nejnižší mzda zdravých a zdravotně postižených srovnala a od ledna 2017 rovnou i zvýšila na 11 tisíc korun. Vláda o tom bude rozhodovat příští týden. Pokud by její návrh prošel, všichni pracující by pobírali minimálně 11 tisíc korun měsíčně. „Srovnáme-li minimální mzdu zdravých a postižených s argumentem, že OZP jsou diskriminováni, tak tím naopak začneme diskriminovat zdravé. Když se zvedne minimální mzda, tak naše firma bude mít problémy. Z padesáti zaměstnanců bude minimálně 35 nezaměstnaných," obává se změn Brabenec.
 

Zvýšení minimální mzdy bylo podle vedoucího tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Petra Sulka dlouho otevřené a na dialogu se podíleli i zástupci tělesně postižených a jejich zaměstnavatelů. „Zavázali jsme se sjednotit sazbu minimální mzdy pro osoby se zdravotním postižením i pro zdravé občany. Dojde-li ke sjednocení minimální mzdy, jsme připraveni navýšit příspěvek na podporu zaměstnávání OZP maximálně o 700 Kč. Již loni došlo k navýšení příspěvku na podporu jejich zaměstnávání o 1500 Kč," uvedl Sulek.

Šedá ekonomika


Osob se zdravotním postižením je v ČR kolem jednoho miliónu. Z toho je 600 tisíc těžce invalidních, pracovat tedy může zbývajících 400 tisíc, odhadl pro Deník Karel Rychtář, místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených. „Na volném trhu práce máme do 100 tisíc zaměstnaných, 35 tisíc pracuje u zaměstnavatelů, kteří se na uplatňování OZP zaměřují. Zbývající jsou pro nás „nečitelní", což znamená, že jsou buď mimo produktivní věk, ztratili o zaměstnávání zájem nebo pracují v šedé ekonomice, která je pro ně suverénně nejbezpečnějším doplňkem důchodu a dávek," řekl Deníku Rychtář. 
 

Upozornil také, že sice odpadají technické a komunikační bariéry, problémem je ovšem často nedostatečná kvalifikace a také to, že personalista v běžném podniku si se situací neumí poradit. „Systém případné podpory je administrativně složitý a zaměstnavatelé se zdravotně postižených obávají." dodal Rychtář. „Zaměstnavatel se může obrátit na pracovníky oddělení trhu práce podle místa budoucího pracoviště OZP," řekla Deníku tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Z celkového počtu nahlášených volných pracovních míst bylo 12 560 vhodných pro OZP. 
 

„U nás je to celé naruby. Nejprve je člověk zabezpečen příspěvky a důchodem 
a až potom se pro něj hledá pracovní uplatnění. Odborníci říkají, že po 12 měsících člověk ztrácí pracovní návyky a pravděpodobnost návratu do práce je minimální," stýská si Rychtář a vysvětluje: „Aktivní OZP nejsou dostatečně motivováni. Jakmile nastoupí do práce, posudkový lékař jim už neuzná invaliditu. Čistý příjem ze mzdy za nekvalifikovanou práci se totiž rovná součtu důchodu a dávek." Asociace chce prosadit jednodušší řešení založené na spolupráci všech stran včetně měst a obcí a vracet zdravotně postižené zpět do života.

Autor: Denis Drahoš

30.9.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mercedes míří do světa elektrických automobilů, ale policie ho nyní vyšetřuje kvůli možným falšováním dat emisí u klasických dieselových motorů.
6

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Ilustrační foto
1 16

Poplatky za přítomnost otce u porodu jsou nefér, míní rodiče

Po Manchesteru se zábava v Praze neruší. Bude se ale víc hlídat

Policistů se v metropoli objevuje víc než obvykle – a mohou mít i samopaly. Pražská policie tak reaguje na smrtící explozi po koncertu v britském Manchesteru. Podobně jako po dřívějších teroristických útocích ve městech západní Evropy mají být policisté v ulicích viditelnější – a také ozbrojenější.

Biozemědělství je stále oblíbenější, má ale i odpůrce. Co jim vadí?

/INFOGRAFIKA/ Biopotraviny jsou mezi spotřebiteli stále na vzestupu a najdou se i tací, kteří by nic bez označení „bio" nesnědli. Přesto se mezi zemědělci najdou jak zastánci, tak odpůrci takzvaného biozemědělství.

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

/ROZHOVOR/ Na sobě měl tričko s nápisem „Nikdy se nevzdávej", na tváři úsměv a v hlavě optimistické plány do budoucna. Ne, tenisový veterán Radek Štěpánek ještě nekončí. I když musel v březnu na operaci zad, ani v 38 letech nepřemýšlí o tom, že by raketu pověsil na hřebík. Jeho kariéra je protkána zraněními a následnými comebacky.

AKTUALIZOVÁNO

Vrah z Manchesteru je Salman Abedí, britský občan libyjského původu

/VIDEA, FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných, vesměs mladých lidí. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Odpálil se zde sebevražedný útočník, policie vyšetřuje teroristický čin. Totožnost je známa, jde o 22letého Salmana Abedího, britského občana z Manchesteru, jehož rodiče přišli z Libye. K činu se přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli tři podezřelí, pachatel měl patrně komplice. Zveřejněna byla zatím jména tří obětí, nemocnice přijaly 12 vážně zraněných dětských pacientů. V zemi byl vyhlášen kritický stav ohrožení terorismem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies