VYBERTE SI REGION

Zdravý životní styl nemusí být nutně drahý

Praha - Obezitou nebo nadváhou trpí 55 procent obyvatel České republiky. Lidé si často neuvědomují, že s tím souvisejí i další nebezpečná onemocnění

7.5.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Špatný životní styl má přímý vliv na naše zdraví a přináší jeden z největších problémů současnosti, kterým je právě obezita. Ani varování lékařů lidí neodradí od nezdravého stravování. Podle průzkumu agentury Ipsos se většina Čechů domnívá, že ten, kdo dbá o své zdraví, pohybuje se a myslí na to, co jí, utratí více než ten, kdo vede nezdravý životní styl. Opak je však pravdou. Stačí, když místo kvantity budete dávat důraz na kvalitu toho, co nakupujete. Zdraví totiž máte jen jedno a musíte se o něj starat, což dopředu dělá málokdo.

„Zdraví si všimneme teprve v momentě, kdy ho nemáme. Dobro potřebuje zlo, abychom si to dobro byli schopni uvědomit," komentuje přístup Čechů k zdraví makroekonom Tomáš Sedláček.

Jak se cítit lépe

Výsledky ukazují, že nadváha je ve velké míře spojena s výskytem vysokého krevního tlaku, cukrovky a podílí se na pěti až deseti procentech všech případů zhoubných nádorů. Zdravotní problémy kvůli obezitě postihly i bývalého herce Jiřího Hromadu. Dnešní prezident herecké asociace vážil dříve 180 kilogramů. To zapříčinilo vysoký tlak a další potíže.

Ke svému zdraví naštěstí přistoupil zodpovědně a rozhodl se, že bude hubnout. Změnou stravování a životního stylu zhubl za půl roku o 50 kg. Stravuje se navíc pravidelněji a zdravěji. Ušetří tak nejen za večerní přejídání v restauraci, ale také za alkohol, který si k jídlu vždy dával.

Léčba se prodraží

Přestože se lidé domnívají, že nebezpečnější pro zdraví a ekonomiku je pití alkoholu a kouření, léčba obezity stojí více. Obézní člověk spotřebuje o 77 procent více léků než člověk s normální váhou. U kuřáků je to o 30 procent.

Pokud narůstající obezitu nezastavíme, může to mít vliv na průměrnou délku života a vysaje to rezervy z rozpočtu do budoucna. „Průměrné náklady na jednoho pojištěnce jsou u nás kolem 20 tisíc korun. U člověka s cukrovkou mohou být až dvojnásobné," uvádí Jaroslav Gajdáček z Asociace zdravotních pojišťoven.

Není divu, že jak zdravotní pojišťovny, tak stát se snaží proti obezitě bojovat především prevencí. Řadu příkladů vidíme i v zahraničí. V Itálii například některé radnice slibují obézním spoluobčanům 50 eur za zhubnutí tří kilogramů.

V Dánsku zase zavedli takzvané hranolkové daně. Zdanili potraviny, které vedou k obezitě, jako například cukrovinky, čokoládu nebo zmrzlinu. Státní rozpočet získal navíc asi 1,2 miliardy korun. Důležité je začínat už v brzkém věku. Když dítěti budete odmalička vštěpovat, že ovoce a zelenina jsou lepší než cukrovinky, zvykne si na to snadno.

Nenakupujte hladoví

Podle průzkumů lidé v západní Evropě a Americe vyhazují v průměru 115 kg potravin za rok. Je pak úsměvné slyšet názory lidí, že nemají na základní potraviny. Je to totiž třináctkrát více, než je tomu v celé Asii. „U nakupování bychom měli trochu myslet a jít minimálně nakupovat s plným žaludkem, mít nějakou strategii a nekupovat jen to, co je ve výšce očí," radí Patrik Nacher, finanční analytik, ochránce spotřebitelů a majitel serveru www.bankovnipoplatky.com.

Řada lidí nakupuje ve slevách. Nehledí přitom na kvalitu, ale především na to, aby nakoupili levně a ve velkém množství. Oblíbené jsou akce tři za cenu dvou.

„Sice si můžete koupit maso levnější o deset nebo dvacet korun na kilo, ale je z velkovýrobny. Jsou v něm látky, které tam nemají co dělat, jako antibiotika nebo zbytky dalších chemických látek," uvádí Jakub Strakoš, trenér a výživový poradce. Je tedy dobré dívat se, co dáváte do košíku a co potraviny, které nakupujete, obsahují. Vyhněte se přemíře tuků, cukrů, soli a éček.

Pravidelně sportujte

Chcete-li zhubnout nebo se jen cítit lépe, nestačí pouze omezit jídlo nebo změnit jídelníček. Je třeba se také hýbat. Každý z nás má jiný režim. Jisté však je, že díky všem vymoženostem se hýbeme čím dál méně.

Dopravujeme se autem a víkend často místo výletu do přírody strávíme v nákupním centru. Není pak divu, že příjem energie z jídla vysoce převyšuje její výdej.

pomoc zaměstnavatelů

- Ke zlepšení zdravotního stavu přitom stačí30 až 45 minut chůze denněve svižnějším tempu.

- Na zdraví svých zaměstnanců myslí iřada firem. Poskytují závodního lékaře, příspěvky na vitaminy, očkování proti chřipce, vstupy do fitness center nebo poukazy na masáže.

- Například v Raiffeisenbank či AMI Communications mohou zaměstnanci čerpat v rámci benefitůvstup do vybraných sportovních zařízení zdarma.

- ČEZ zase svým zaměstnancům poskytuje takzvanýosobní účet, který mohou čerpat na rekreaci, vzdělávání, kulturu, sport, relaxaci a zdraví.

V boji s cukrovkou pomáhají nejen léky, ale i pohyb

Z výzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplynulo, že 55 procent lidí v České republice trpí obezitou nebo nadváhou. O následcích obezity, ale také o tom, jak se jí bránit, jsme mluvili s Janem Větrovským, odborným garantem projektu „Žij zdravě" podporovaným VZP.

Na jaký problém narážíte nejčastěji u lidí trpících obezitou?

Tito lidé si často neuvědomují, že s obezitou a nadváhou souvisí také další onemocnění, jako je například cukrovka. Obezita a nadváha se tak stávají nejen zdravotním a společenským, ale také ekonomickým problémem. Léčba jejich následků je drahá.

I proto se snažíme v rámci projektu „Žij zdravě" poskytnout lidem maximum informací o zdravém životním stylu, stravování i pohybu.

Kolik lidí s cukrovkou je v Česku?

Podle dat odborníků počet lidí s cukrovkou neustále stoupá, byť se zdá, že již pomaleji. V současné době je počet diabetiků v naší populaci okolo sedmi až osmi procent diagnostikovaných. Když k tomu přičteme ještě jedno až dvě procenta osob, kteří o své nemoci nevědí, blížíme se k deseti procentům.

Může pravidelný pohyb snížit pravděpodobnost cukrovky?

Ano, platí, že u lidí, kteří se hýbou pravidelně, je dvakrát nižší výskyt cukrovky než u těch, kteří se nehýbou, a to nezávisle na hmotnosti.

Jak je to s cukrovkou u dětí?

Dětí trpících nadváhou nebo obezitou v České republice neustále přibývá. Není proto překvapením, že narůstá i počet těch, které se potýkají s nemocemi, jež se k obezitě a nadváze váží a dříve byly typické pro dospělé, například cukrovka nebo vysoký tlak.

Jak se dnešní děti stravují?

V rámci našeho projektu navštěvujeme také základní školy, kde se snažíme vysvětlit dětem zásady zdravého životního stylu. Od žáků jsme se mimo jiné dozvěděli, že nejoblíbenějším jídlem mezi školáky je pizza. Ovoce, zelenina a zeleninové saláty, které by v dětském jídelníčku rozhodně neměly chybět, nezískaly ani jeden hlas.

Navštěvují děti školní jídelny a jaká je jejich kvalita?

Ano, v jídelnách se jich stále stravuje většina. Každý den navštíví jídelnu 80 procent dětí. Dobrá zpráva je, že kvalita jídel v jídelnách stále roste. Již dávno nevaří jen nechvalně známé UHO, ale kvalitní, a přitom levná jídla.

Jaká je vaše rada pro rodiče?

Sám jsem rodičem a hlavní důraz kladu na to, aby si rodiče udělali čas a vařili společně s dětmi zdravá jídla. Je lepší dát školákům zdravou svačinku než peníze, ať si něco koupí sami. Dobré je také omezit dlouhé vysedávání u počítače a sportovat společně s dětmi.

Poradna

Je možné se komerčně připojistit pro případ nemocí, jako je například infarkt?

Ano, na trhu lze standardně pojistit vznik nemoci jako takové, ale i samotné důsledky onemocnění, kterými jsou například invalidita, pobyt v nemocnici či pracovní neschopnost.

Klíčové je z tohoto pohledu pojištění závažných či kritických onemocnění, které je standardní součástí nabídky životního pojištění. To pomáhá předcházet finančním dopadům vážných chorob, které znemožní fungování v běžném životě, a zároveň poskytne dostatek prostředků na kvalitní léčbu.

Jde o pojištění rizikové. To znamená, že si na začátku stanovíte pojistnou částku, kterou vám pojišťovna vyplatí, když dojde k pojistné události. Je vhodné si také připojistit asistenční služby, které pomohou, když člověk zůstane neschopen pohybu a potřebuje pečovatelku každý den. Kromě toho se závažná onemocnění posunují do středního a mladšího věku.

Radí Martin Zemánek, ředitel Odboru životního pojištění z České pojišťovny

Vrátí se nám investice do zdravého životního stylu v podobě toho, že se nám budou vyhýbat nemoci, méně utratíme za lékaře a léky v budoucnosti?

Být zdravý není zadarmo, ale vynaložené prostředky jsou ve své podstatě stejné nebo dokonce menší než pozdější výdaje na doktory a léky.

K těmto výdajům ale musíte připočítat také častou neúčast v práci, nižší mzdu, případně až nemožnost vykonávat svoje povolání.

Když začnete jíst zdravě, zjistíte, že najednou ušetříte hodně peněz, které jste dřív vydali za sladkosti, alkohol, cigarety, slané pochutiny, polotovary a především za velké množství jídla.

Peníze, které tím ušetříte, můžete potom investovat do kvalitnějších zdravých potravin. Sportovat můžete klidně i doma, kolo má v dnešní době skoro každý, za procházky venku nemusíte dát ani korunu.

Nemusíte chodit do luxusního fitness centra, stejnou službu může udělat i sportovní areál se základním vybavením.

Radí Jakub Strakoš, kondiční trenér a výživový poradce

PETRA KOLLEROVÁ

Autor: Redakce

7.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies