VYBERTE SI REGION

Výplatu 42 miliard na Zelené dotace může Vitásková zastavit, chybí schválení EU

Praha - V Česku se na nejvyšší politické i úřední úrovni rozehrává hra o 42 miliard korun, které by měl stát v příštím roce vyplatit jako dotace na obnovitelné zdroje, tedy majitelům solárních a vodních elektráren či bioplynových stanic.

3.11.2015 17
SDÍLEJ:

Šéfka ERÚ Alena Vitásková.Foto: Deník/Martin Divíšek

Oč jde? Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková by měla do konce listopadu vydat takzvané cenové rozhodnutí, podle kterého se řídí dotace pro „zelené elektrárny". Vitásková ale za stávající situace odmítá toto rozhodnutí vydat, chybí totiž schválení (takzvaná notifikace) Evropské komise. O notifikaci oficiálně žádá ministerstvo průmyslu a obchodu, ale podle lidí z ERÚ letos požádalo pozdě teprve minulý týden.

Kdyby teď Vitásková cenové rozhodnutí vydala, riskuje právní následky. Jak upozornily Hospodářské noviny, šéfka ERÚ proto žádala po vládě „záruky", že za své rozhodnutí bez formálního razítka z Bruselu nebude v budoucnu popotahována. Žádnou takovou garanci ale nemá, kabinet o tom nejednal. Vitásková přitom už v polovině srpna písemně žádala o svolání Bezpečnostní rady státu. Vážnost situace by si to podle ní zasloužila. „Žádná odpověď ale nepřišla," uvedla včera pro Deník šéfka ERÚ.

Vitásková teď rozhodně nebude riskovat. Zaměstnanci úřadu včetně jí samotné v poslední době pravidelně docházejí na policii kvůli několika kauzám, které však ERÚ považuje za účelové. Policie šetří případy s připojováním solárních elektráren a prověřuje též jmenování někdejší šéfky žalobců Renaty Vesecké na post místopředsedkyně ERÚ.

Pokud jde o Vitáskovou, reálně jí hrozí, že by od ledna mohla v čele úřadu skončit. Důvodem je nesoulad mezi energetickým a služebním zákonem. Vitásková totiž kvůli chybě zákona bude od ledna začleněna pod služební zákon a ten vylučuje, aby jakýkoliv úředník zastával funkci, pokud je trestně stíhaný, což je ovšem momentální situace šéfky ERÚ.

Oni rozhodují, radit nesmíme

Z pohledu ministerstva průmyslu a obchodu je ale rozhodnutí o miliardách pro zelené elektrárny složitější. Úředníci odmítají, že by zaspali. První jednání s Evropskou komisí zahájili v květnu a v říjnu žádost o notifikaci do Bruselu podali. Úředníci v Bruselu podle MPO doporučovali, aby ČR jednala podle takzvané blokové výjimky, která notifikaci nevyžaduje, a protože se takto postupovalo i v minulosti, cenové rozhodnutí by se mohlo vydat i bez bruselského razítka. Podle energetického zákona je ale ERÚ zcela nezávislý orgán. Nikdo, ani ministr, vláda či prezident, mu nesmějí nic doporučovat či nařizovat. „Pro stanovení podpor a postup podle zákona je plně kompetentní ERÚ a za svá rozhodnutí nese také plnou odpovědnost. Ministerstvo nemá žádné kompetence, jak v této věci rozhodovat či činit jakákoliv opatření," řekl včera Deníku mluvčí MPO František Kotrba.

To, že dotace na zelené elektrárny lze vypsat i bez schválení v Bruselu, tvrdí po zkušenostech z nedávných let i majitelé elektráren. „Podle CZEPHO a především podle zákona nic nebrání tomu, aby byla podpora na příští rok vypsána, tak jak má. Pokud se paní Vitásková vypsat podporu z nějakých důvodů bojí, měla by zvážit, zda neuvolnit místo někomu jinému," uvedl včera pro Deník Miloš Cihelka, mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO). Pokud by dotace nebyly vypsány, mělo by to podle něj velký dopad třeba i na banky, které stavby solárních, vodních či bioplynových elektráren financovaly. „Právní kroky zatím nechystáme, protože jsme přesvědčeni, že nevypsání podpory není možné: podle zákona ERÚ nerozhoduje o tom, zda podporu vypíše či nikoliv, ale výhradně o jejím rozsahu a výši. Stejně tak nemá ERÚ pravomoc vykládat uplatnění evropské legislativy," dodal Cihelka.

Rozhodnutí Bruselu o schválení našich zelených dotací může trvat až do příštího roku. Pokud by přišlo, dostali by majitelé dotace nezkrácené, tedy za celý rok. Ze zmíněných 42 miliard korun zaplatí státní kasa asi 22 miliard korun a zbytek lidé a firmy na svých fakturách za energie (platba za jistič). Právě proto, že se na dotace používají i peníze z rozpočtu, žádá se o notifikaci Evropská komise. Jde totiž o takzvanou veřejnou podporu.

Autor: Jan Klička

3.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies