O rok dříve díky iniciativě zaměstnanců, která ovlivňuje produktivitu práce a kvalitu výroby, třinecká firma uspořila 106,7 milionu korun. Část uspořených prostředků firma každoročně vyplatí autorům jednotlivých řešení na odměnách, když loni to bylo 5,077 milionu korun, což je meziroční nárůst o sedm procent.

V roce 2008 podali zaměstnanci ocelářské firmy 261 zlepšovacích návrhů, když v roce předchozím jich bylo 260. Na zlepšovatelství se loni podílelo 238 zaměstnanců. „Loni byly podány návrhy z 195 v dělnických a 68 v technických profesí, přičemž mezi nimi byly i dvě zástupkyně něžného pohlaví,“ říká Jan Sniegoň, referent správy průmyslového vlastnictví na útvaru Technologie a výzkumu. Z celkového počtu 261 návrhů jich bylo přijato k realizaci 169.

„V posledních letech se dere do popředí tzv. drobné zdokonalení, které je chápáno jako forma podpory iniciativy zaměstnanců a prostředek k vypěstování u nich návyku a dovednosti zlepšování třeba jen drobných nedostatků na svém pracovišti. To pak vede k vyšší formě zlepšování technické, výrobní, provozní, jakož i řešení problému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí,“ dodává Jan Sniegoň.

Řada tuzemských firem po roce 1989 z různých důvodů nevyužívalo nebo dosud stále nevyužívá potenciál nápadů svých zaměstnanců. Naopak vedení třinecké společnosti nepřestalo podporovat iniciativu zaměstnanců a stále je odměňuje za zlepšovací návrhy. Třinecké železárny se tak řadí k mála českým firmám, kterým přináší zlepšovací návrhy vlastních zaměstnanců již několik let milionové úspory.

„Zaměstnanci železáren dostávají za realizované návrhy finanční odměny dohodnuté s vedením společnosti. Z úspor, které návrhy firmě přinesly, však profitují všichni zaměstnanci. Při splnění plánovaných ekonomických ukazatelů, na který mají zlepšovací návrhy vliv, se pracovníkům podniku zvyšuje průměrná mzda,“ uvádí ředitel pro personalistiku a administrativu Boguslaw Heczko.