VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Země na severu eurozóny díky krizi ušetřily miliardy eur, tvrdí analýza

Brusel - Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět, aby daňoví poplatníci platili za problémy jiných zemí. Přes tři a půl roku zmatků kolem dluhů a problematických bank - a s nimi spojených záchranných programů v celkové výši přes 400 miliard eur (10,3 bilionu Kč) - poplatníci ze severu eurozóny ve skutečnosti netratili ani cent, napsala v dnešní analýze agentura Reuters.

2.5.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Vlády v Německu, Finsku, Rakousku, Nizozemsku a Francii dokonce ušetřily miliardy eur díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích, neboť jim prudce klesly náklady na půjčky. Nezabránilo to ale v tom, aby se v myslích voličů neujala představa těžce pracujících Severoevropanů, kteří vydávají své peníze na záchranu marnotratných Jihoevropanů - představa, která vyvolává zlost a podkopává jednotu Evropy.

"Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo," řekl šéf odboru mezinárodních věcí a záležitostí Evropské unie na finském ministerstvu financí Martti Salmi. "Zatím jsme neztratili ani cent," řekl agentuře Reuters. "To samé, co pro Německo, platí i pro Finsko."
Silnější finanční pozice Německa je výsledkem snížení jeho nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si tamní činitelé uvědomují. Šéf stálého záchranného fondu eurozóny Klaus Regling na prezentacích v Německu často cituje dvě studie, které ukazují, že pro Berlín krize v nezamýšlených důsledcích znamená velké úspory.

Ušetřené miliardy

V jedné studii německý pojišťovací gigant Allianz vypočítal, že Berlín v letech 2010-2012 ušetřil 10,2 miliardy eur ( asi 261,8 miliardy Kč) díky levnějším úvěrovým nákladům. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 procenta na současných 1,18 procenta.

Další studie od Jense Boysena-Hogrefea z ekonomického institutu IfW naznačuje, že německý federální rozpočet v roce 2011 ušetřil 8,6 miliardy eur (asi 221,8 miliardy Kč) vzhledem k nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky a investorům, kteří do Německa, považovaného za bezpečné místo, vložili své peníze. Tyto úspory stouply v roce 2012 na 9,6 miliardy eur a jen samotný efekt "bezpečného přístavu" bude mít letos hodnotu dvou miliard eur, tvrdí IfW.

"Jestliže k tomu přidáme výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 a ty, z nichž bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme z hlediska kumulovaného úroku odhadem k částce 67 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), což bude úleva pro německý rozpočet," uvedla Allianz ve zprávě z loňského září.

Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Francie možná nezískaly tolik, co Německo, během krize jim ale podstatně víc klesly úvěrové náklady. "Severoevropské země mají z těchto operací značný zisk a tyto přímé a nepřímé výhody nedistribuují stejnoměrně," řekl Reuters vysoce postavený činitel v Bruselu.

Rozpad eurozóny by byl mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů

V jádru mylné představy o ztrátách daňových poplatníků je skutečnost, že rozdíl mezi půjčováním a vydáváním přestal ve veřejném komunikačním prostoru existovat. Situace je ale jiná. Finská centrální banka loni přispěla 227 miliony eur do finského rozpočtu, což byl výsledek zisku, který měla z vládních dluhopisů Řecka, Španělska a Portugalska. Letos by tento zisk měl vzrůst na 360 milionů eur.
Činitelé tvrdí, že i kdyby některé země čerpající záchranný úvěr nemohly část vypůjčených peněz vládám eurozóny vrátit, alternativa - tedy rozpad eurozóny - by byla mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů.

Studie, kterou zadala německá nadace Bertelsmann Stiftung, tento týden ukázala, že kdyby se Německo mělo vrátit k marce, byl by jeho roční hrubý domácí produkt mezi lety 2013 a 2025 o 0,5 procentního bodu nižší. To by v průběhu těchto 13 let znamenalo ztrátu 1,2 bilionu eur (asi 30,8 bilionu Kč) - tedy polovinu velikosti německé ekonomiky za minulý rok.

Autor: ČTK

2.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Z areálu muniční továrny v Boříně se ozývají exploze. Hasiči se z místa museli stáhnout.
SLEDUJEME ON-LINE
14 18

Výbuch v Poličce: 19 zraněných. Policie chystá evakuaci okolí

Tramvaj přejela mladého muže u brněnského Ústředního hřbitova.
AKTUALIZOVÁNO
4

Tramvaj přejela muže ležícího na kolejích. Amputovala mu obě nohy

Spoření na penzi. Vydělává, ale slabá koruna ho sráží

Penzijní fondy si pochvalují, že spoření na penzi táhne více než v nedávné minulosti. Na přilepšení k důchodu dokonce svým dětem začínají šetřit i někteří rodiče.

EUC koupila od Homolky firmu poskytující nadstandardní péči

Praha - Skupina EUC (dříve Euroclinicum), která v Česku provozuje mimo jiné síť poliklinik a laboratoři, koupila za 50,5 milionu korun firmu Homolka Premium Care, která se specializuje na poskytování nadstandardní individuální zdravotní péče. Prodej akcií firmy je součástí likvidace společnosti Holte, která je dceřinou společností Nemocnice Na Homolce. Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

Praha zaplatí na 22 školách výuku češtiny jako cizího jazyka

Praha - Hlavní město zaplatí ve 22 základních školách výuku češtiny pro děti, pro které není mateřským jazykem. Dvě vyučovací hodiny jednou týdně město vyjdou za celý rok zhruba na 620 tisíc korun. Přidělení peněz ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé.

Zlikviduje KLDR svého velvyslance v Česku? Prý je na řadě

Paranoidní severokorejský režim v čele s Kim Čong-unem by mohl zlikvidovat svého velvyslance v Česku Kim Pchjong-ila, který patří k členům vládnoucí dynastie. Tvrdí to zahraniční experti na KLDR, podle nichž je ambasador pro režim hrozbou, stejně jako nedávno zavražděný bratr diktátora Kim Čong-una.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies