Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Země na severu eurozóny díky krizi ušetřily miliardy eur, tvrdí analýza

Brusel - Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět, aby daňoví poplatníci platili za problémy jiných zemí. Přes tři a půl roku zmatků kolem dluhů a problematických bank - a s nimi spojených záchranných programů v celkové výši přes 400 miliard eur (10,3 bilionu Kč) - poplatníci ze severu eurozóny ve skutečnosti netratili ani cent, napsala v dnešní analýze agentura Reuters.

2.5.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Vlády v Německu, Finsku, Rakousku, Nizozemsku a Francii dokonce ušetřily miliardy eur díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích, neboť jim prudce klesly náklady na půjčky. Nezabránilo to ale v tom, aby se v myslích voličů neujala představa těžce pracujících Severoevropanů, kteří vydávají své peníze na záchranu marnotratných Jihoevropanů - představa, která vyvolává zlost a podkopává jednotu Evropy.

"Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo," řekl šéf odboru mezinárodních věcí a záležitostí Evropské unie na finském ministerstvu financí Martti Salmi. "Zatím jsme neztratili ani cent," řekl agentuře Reuters. "To samé, co pro Německo, platí i pro Finsko."
Silnější finanční pozice Německa je výsledkem snížení jeho nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si tamní činitelé uvědomují. Šéf stálého záchranného fondu eurozóny Klaus Regling na prezentacích v Německu často cituje dvě studie, které ukazují, že pro Berlín krize v nezamýšlených důsledcích znamená velké úspory.

Ušetřené miliardy

V jedné studii německý pojišťovací gigant Allianz vypočítal, že Berlín v letech 2010-2012 ušetřil 10,2 miliardy eur ( asi 261,8 miliardy Kč) díky levnějším úvěrovým nákladům. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 procenta na současných 1,18 procenta.

Další studie od Jense Boysena-Hogrefea z ekonomického institutu IfW naznačuje, že německý federální rozpočet v roce 2011 ušetřil 8,6 miliardy eur (asi 221,8 miliardy Kč) vzhledem k nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky a investorům, kteří do Německa, považovaného za bezpečné místo, vložili své peníze. Tyto úspory stouply v roce 2012 na 9,6 miliardy eur a jen samotný efekt "bezpečného přístavu" bude mít letos hodnotu dvou miliard eur, tvrdí IfW.

"Jestliže k tomu přidáme výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 a ty, z nichž bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme z hlediska kumulovaného úroku odhadem k částce 67 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), což bude úleva pro německý rozpočet," uvedla Allianz ve zprávě z loňského září.

Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Francie možná nezískaly tolik, co Německo, během krize jim ale podstatně víc klesly úvěrové náklady. "Severoevropské země mají z těchto operací značný zisk a tyto přímé a nepřímé výhody nedistribuují stejnoměrně," řekl Reuters vysoce postavený činitel v Bruselu.

Rozpad eurozóny by byl mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů

V jádru mylné představy o ztrátách daňových poplatníků je skutečnost, že rozdíl mezi půjčováním a vydáváním přestal ve veřejném komunikačním prostoru existovat. Situace je ale jiná. Finská centrální banka loni přispěla 227 miliony eur do finského rozpočtu, což byl výsledek zisku, který měla z vládních dluhopisů Řecka, Španělska a Portugalska. Letos by tento zisk měl vzrůst na 360 milionů eur.
Činitelé tvrdí, že i kdyby některé země čerpající záchranný úvěr nemohly část vypůjčených peněz vládám eurozóny vrátit, alternativa - tedy rozpad eurozóny - by byla mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů.

Studie, kterou zadala německá nadace Bertelsmann Stiftung, tento týden ukázala, že kdyby se Německo mělo vrátit k marce, byl by jeho roční hrubý domácí produkt mezi lety 2013 a 2025 o 0,5 procentního bodu nižší. To by v průběhu těchto 13 let znamenalo ztrátu 1,2 bilionu eur (asi 30,8 bilionu Kč) - tedy polovinu velikosti německé ekonomiky za minulý rok.

Autor: ČTK

2.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Happening Dollars of Colours před Slezskostravským hradem.
8

Bojkot Colours of Ostrava: Fajn hudba, ale velké korporace jsou fuj

Ilustrační foto.
3

Čechům se i nadále daří lépe než Slovákům. Dohánějí nás, ale nestíhají

AKTUALIZUJEME

Ostrov Kos postihlo silné zemětřesení: nejméně dva mrtví, stovky zraněných

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nejméně dva lidské životy a stovky zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 6,7 stupně na řeckém ostrově Kos v Egejském moři. Otřesy zaznamenané u řecko-turecké námořní hranice způsobily i kvůli následné tsunami značné materiální škody na budovách a v přístavu.

Michal Hrůza: Vše záleží na úhlu pohledu. Jsem věčný optimista

/ROZHOVOR, KLIP/ Zpěvák a skladatel Michal Hrůza má za sebou úspěšné miniturné po českých a moravských zámcích. Nadělil si ho k 20. výročí na hudební scéně. Zároveň také vydal svou čtvrtou sólovou desku s názvem Sám se sebou. Posluchač na ní najde i tři filmové písně z nedávné doby.

Při protestech ve Venezuele umírali lidé, stávkují už miliony obyvatel

/VIDEO/ Do čtyřiadvacetihodinové generální stávky, která je reakcí na politiku socialistického prezidenta Venezuely Nicoláse Madura, se zapojily už miliony obyvatel. Provází ji však násilné demonstrace. Střety si prozatím vyžádaly tři oběti a podle BBC bylo více než 300 protestantů zatčeno.

Kam se Pražané schovají v případě ohrožení?

/INFOGRAFIKA/ - Jak by byli Pražané chráněni v případě ohrožení státu? Kolik stálých úkrytů je v české metropoli, kde se nacházejí a jaká je jejich kapacita? Jelikož roste napětí ve světě, rozhodli jsme se pro vás situaci zmapovat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení