VYBERTE SI REGION

Zemědělci pěstují stále méně tradičních plodin

Praha - Čeští farmáři pěstují více obilí, řepky a máku, méně brambor a řepy.

17.9.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Čeští zemědělci pěstují stále méně tradičních plodin. Na polích mají nyní největší zastoupení ekonomicky nejvýhodnější obiloviny a řepka, na které připadá 74 procent osevních ploch. Naopak výrazně klesl podíl brambor a cukrové řepy. Vyplývá to z údajů, které v časopise Statistika & my zveřejnil Český statistický úřad.

Zatímco v roce 1946 měly obiloviny na celkové osevní ploše podíl 53 procent, letos to bylo 59 procent. Ještě výraznější nárůst vykázala řepka, která byla v roce 1946 pěstována pouze na necelém procentu osetých ploch. Do letošního roku ale podíl polí s řepkou vzrostl na 15 procent a z této olejniny se stala druhá nejrozšířenější plodina.

Řepka se vyplácí

Pěstování řepky se farmářům díky výrobě biopaliv a příznivým cenám na rozdíl od řady ztrátových plodin vyplácí. „V roce 2011 dosáhla její osevní plocha historického maxima 373.000 hektarů. K významnému růstu osevních ploch s řepkou dochází přibližně od poloviny sedmdesátých let, přičemž tempo růstu bylo nejrychlejší v 90. letech,“ komentovala statistiky Renata Vodičková z ČSÚ.

Produkční plochu v porovnání s 50. lety znásobil mák, který byl letos pěstován na 31.000 hektarech tuzemských polí. „V ČR tradičně pěstovaný potravinářský mák je pro pěstitele ziskovou vývozní komoditou a naše republika paří mezi nejvýznamnější producenty potravinářského máku na světě,“ podotkla Vodičková.

Brambor se pěstuje méně

Na druhou stranu v ČR výrazně klesla plocha s bramborami, které jsou tradiční plodinou. V roce 1946 brambory zaujímaly 12 procent celkové osevní plochy a letos se jejich zastoupení snížilo na pouhé jedno procento. Plocha 26.000 hektarů, na které byly letos brambory pěstovány, je nejnižší v historii a ve srovnání s 50. lety minulého století klesla o zhruba 94 procent. „U brambor došlo k zásadnímu poklesu jejich využití nejen pro účely krmné, ale i pro lidskou spotřebu,“ upozornila Vodičková, Zatímco v roce 1950 průměrný Čech ročně zkonzumoval 146 kilogramů brambor, tak v roce 2009 jich bylo pouze 65 kilogramů.

Snížily se i plochy s cukrovou řepou, která v roce 1946 zaujímala čtyři procenta polí a letos pouze dvě procenta, což podle Vodičkové souvisí s problematickým odbytem této komodity na českém i mezinárodním trhu. Zemědělci na orné půdě pěstují také méně pícnin, jejichž podíl se snížil z 23 procent v roce 1946 na loňských 17 procent. Plochy českého lnu klesly v roce 2008, kdy byly minimální, v porovnání s průměrem 50. let až o zhruba 97 procent na 1300 hektarů.

Pšenice

Zároveň se změnila druhová skladba pěstovaných obilovin, která ještě na začátku 60. let minulého století byla podle Vodičkové mnohem vyváženější. Například v poválečném roce 1946 bylo na největší ploše pěstováno žito (33,4 procenta polí s obilím), za kterým následovala pšenice (26,8 procenta), oves (25,1 procenta) a ječmen (13,8 procenta). Letos ale podíl žita na polích s obilovinami klesl na 1,7 procenta, naopak v případě pšenice se zvýšil na bezmála 59 procent.

Jiná struktura pěstovaných obilovin podle Vodičkové souvisí se změnou stravovacích návyků. Češi totiž konzumují méně chleba s žitnou moukou a naopak roste obliba bílého pečiva. Vliv má i snížení podílu žitné mouky při výrobě chleba. „Také ekonomické chování pěstitelů ovlivňuje rozšiřování ploch pšenice. Její pěstování patří v současné době k nejméně problémových výrobám. Pšenice je rovněž významnou exportní plodinou,“ upozornila Vodičková.

Snížení zastoupení pěstebních ploch ovsa na obilovinách z 25,1 procenta v roce 1946 na letošních 3,1 procenta dala Vodičková do souvislosti se stagnujícími výnosy a poklesem počtu koní v tuzemských chovech. „Podíl ploch ječmene se ve stejných letech zvýšil z 13,8 procenta na 25,4 procenta. Došlo k nárůstu ploch ječmene jarního, ale i ozimého, který se užívá převážně ke krmným účelům,“ dodala Vodičková.

Autor: ČTK

17.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies