Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemědělci pěstují stále méně tradičních plodin

Praha - Čeští farmáři pěstují více obilí, řepky a máku, méně brambor a řepy.

17.9.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Čeští zemědělci pěstují stále méně tradičních plodin. Na polích mají nyní největší zastoupení ekonomicky nejvýhodnější obiloviny a řepka, na které připadá 74 procent osevních ploch. Naopak výrazně klesl podíl brambor a cukrové řepy. Vyplývá to z údajů, které v časopise Statistika & my zveřejnil Český statistický úřad.

Zatímco v roce 1946 měly obiloviny na celkové osevní ploše podíl 53 procent, letos to bylo 59 procent. Ještě výraznější nárůst vykázala řepka, která byla v roce 1946 pěstována pouze na necelém procentu osetých ploch. Do letošního roku ale podíl polí s řepkou vzrostl na 15 procent a z této olejniny se stala druhá nejrozšířenější plodina.

Řepka se vyplácí

Pěstování řepky se farmářům díky výrobě biopaliv a příznivým cenám na rozdíl od řady ztrátových plodin vyplácí. „V roce 2011 dosáhla její osevní plocha historického maxima 373.000 hektarů. K významnému růstu osevních ploch s řepkou dochází přibližně od poloviny sedmdesátých let, přičemž tempo růstu bylo nejrychlejší v 90. letech,“ komentovala statistiky Renata Vodičková z ČSÚ.

Produkční plochu v porovnání s 50. lety znásobil mák, který byl letos pěstován na 31.000 hektarech tuzemských polí. „V ČR tradičně pěstovaný potravinářský mák je pro pěstitele ziskovou vývozní komoditou a naše republika paří mezi nejvýznamnější producenty potravinářského máku na světě,“ podotkla Vodičková.

Brambor se pěstuje méně

Na druhou stranu v ČR výrazně klesla plocha s bramborami, které jsou tradiční plodinou. V roce 1946 brambory zaujímaly 12 procent celkové osevní plochy a letos se jejich zastoupení snížilo na pouhé jedno procento. Plocha 26.000 hektarů, na které byly letos brambory pěstovány, je nejnižší v historii a ve srovnání s 50. lety minulého století klesla o zhruba 94 procent. „U brambor došlo k zásadnímu poklesu jejich využití nejen pro účely krmné, ale i pro lidskou spotřebu,“ upozornila Vodičková, Zatímco v roce 1950 průměrný Čech ročně zkonzumoval 146 kilogramů brambor, tak v roce 2009 jich bylo pouze 65 kilogramů.

Snížily se i plochy s cukrovou řepou, která v roce 1946 zaujímala čtyři procenta polí a letos pouze dvě procenta, což podle Vodičkové souvisí s problematickým odbytem této komodity na českém i mezinárodním trhu. Zemědělci na orné půdě pěstují také méně pícnin, jejichž podíl se snížil z 23 procent v roce 1946 na loňských 17 procent. Plochy českého lnu klesly v roce 2008, kdy byly minimální, v porovnání s průměrem 50. let až o zhruba 97 procent na 1300 hektarů.

Pšenice

Zároveň se změnila druhová skladba pěstovaných obilovin, která ještě na začátku 60. let minulého století byla podle Vodičkové mnohem vyváženější. Například v poválečném roce 1946 bylo na největší ploše pěstováno žito (33,4 procenta polí s obilím), za kterým následovala pšenice (26,8 procenta), oves (25,1 procenta) a ječmen (13,8 procenta). Letos ale podíl žita na polích s obilovinami klesl na 1,7 procenta, naopak v případě pšenice se zvýšil na bezmála 59 procent.

Jiná struktura pěstovaných obilovin podle Vodičkové souvisí se změnou stravovacích návyků. Češi totiž konzumují méně chleba s žitnou moukou a naopak roste obliba bílého pečiva. Vliv má i snížení podílu žitné mouky při výrobě chleba. „Také ekonomické chování pěstitelů ovlivňuje rozšiřování ploch pšenice. Její pěstování patří v současné době k nejméně problémových výrobám. Pšenice je rovněž významnou exportní plodinou,“ upozornila Vodičková.

Snížení zastoupení pěstebních ploch ovsa na obilovinách z 25,1 procenta v roce 1946 na letošních 3,1 procenta dala Vodičková do souvislosti se stagnujícími výnosy a poklesem počtu koní v tuzemských chovech. „Podíl ploch ječmene se ve stejných letech zvýšil z 13,8 procenta na 25,4 procenta. Došlo k nárůstu ploch ječmene jarního, ale i ozimého, který se užívá převážně ke krmným účelům,“ dodala Vodičková.

Autor: ČTK

17.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2 8

Duel Deníku: Je lázeňská péče v Česku přebujelá?

Nezvěstný Julian Cadman
2 21

Chlapec pohřešovaný po útoku v Barceloně byl objeven v nemocnici

Malý pochod radikálů v Bostonu deklasovala masivní akce jejich odpůrců

Tisíce demonstrantů skandujících protinacistická hesla v Bostonu zcela zastínily malou skupinu pravicových radikálů. Ti týden od násilných střetů ve Virginii zorganizovali „manifestaci na podporu svobody slova“. Policie raději konzervativce přesunula pomocí vlastních vozů jinam.

Vláda a odbory projednají růst platů, ve hře je několik variant

Zástupce vlády a odboráře čeká v pondělí zásadní jednání o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odborářský požadavek podporuje. 

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Svůj první nůž vyrobil v sedmi letech. Dnes je autorem zajímavých výtvorů

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ V životě se neobejde bez manželky, přírody a tvůrčí práce. Musí něco vyrábět, aby se nezbláznil. Nožíř, výrobce hlavolamů i vyznavač šrot artu Vašek Skopek říká: „Mlácení palicí do žhavého železa je obrovská relaxace. Člověk ničí a tvoří zároveň“

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení