VYBERTE SI REGION

Zemědělci se na polích mají co ohánět kvůli dlouhé zimě

Kolešovice – Jarní práce jak na polích, tak i ve chmelu se konečně rozběhly naplno. Dlouhá zima dovolila zemědělcům vjet do polí až v první polovině dubna, proto nyní musí zvládnout všechny práce najednou. To znamená práci do večera i o víkendech.

22.4.2013 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
21 fotografií
Jarní práce ve chmelu v Rakochmelu Kolešovice

Jarní práce ve chmelu v Rakochmelu KolešoviceFoto: Deník/Šárka Hoblíková


Chmel
V Rakochmelu Kolešovice, kde mají 136 hektarů chmelnic, z toho 120 hektarů osázených ploch, přijelo prvních šestadvacet brigádníků na zavěšování drátku v pondělí.

Podle chmelaře Karla Šrámka chmel vzrůstem zpožděný není. Zpožděné jsou akorát práce: „Se zavěšováním drátku jsme začali v úterý. Počítám, že to potrvá zhruba čtrnáct dní. Na konci měsíce přijede devadesát lidí na zapichování drátku. S tím jim pomůže i ta první parta, takže tak za týden by to mohlo být hotové." Do Kolešovic a Heřmanova se vrací stálá parta z východního Slovenska už šest let. S tou jsou tady nadmíru spokojeni. Při zapichování se vždy po týdnu střídají středoškoláci. Pokud budou práce na sebe navazovat podle plánu, před zaváděním chmele vznikne několikadenní pauza.¨

„S dalšími studenty a s partou brigádníků, která přijela jako první, chmel projdeme „rychlozaváděcí" metodou. Klasické zavádění už tady neděláme ani na výsazech. Ty procházíme tak třikrát, čtyřikrát a rostliny se jen dotočí. Vzrostlé chmelnice se procházejí nejprve jednou. Podruhé podle situace vzrůstu rostlin. Někdy je stačí projít jen naše čtyři stálé pracovnice," vysvětloval Šrámek.

Vynechat první zavádění se Kolešovičtí rozhodli už v roce 2011. Došli k tomu během čtyř předchozích let, kdy si tuto metodu vyzkoušeli na osmnácti hektarech. K tomu přidali i minimalizaci všech agrotechnických operací. Znamená to nižší náklady při ošetřování i méně brigádníků. Jsou k tomu ale nutné dvě podmínky: přesné zapichování drátku a mladé silné porosty. Tady mají kromě dvaceti hektarů všechny porosty do stáří čtyř let. Umožňuje to i pozdější řez. S tím tady začali v neděli. Pro mladé porosty není vhodný řez hned kolem pátého dubna.

„Řez je trochu posunutý. Ale ani ne z důvodu počasí, ale právě kvůli mladým porostům. Mladé porosty rychleji rostou, proto se více seřezávají. S řezem bychom měli skončit do 25. dubna," vysvětloval Karel Šrámek. Jak to přesně bude dál, záleží na dubnových a květnových teplotách.

Pole
Naproti tomu na polích je práce zhruba čtrnáct dní pozadu, zejména setí. Do 15. dubna měli jiné roky v Rakochmelu zasetý hrách i mák. „Nyní bychom tak dosévali kukuřici. Ale letos jsme se sečkami vyjeli až tuto neděli. V pondělí jsme zaseli jarní ječmen a seli jsme hrách. V úterý jsme pokračovali setím máku. Pokud počasí dovolí, do konce týdne bychom měli mít zaseto vše včetně kukuřice," plánoval Karel Šrámek.

Zpoždění na polích nevidí chmelař tak tragicky. Loni se sice povedlo zasít včas, jenže pak přišly dubnové, květnové a ještě červnové mrazíky. Nyní jde osivo do prohřáté půdy. Spodní vláhy je dostatek a je ještě mělko. Takže pokud přijde dostatek vláhy ze shora a budou ideální teploty, vše se dožene.

Autor: Šárka Hoblíková

22.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies