Zemědělci si musí pomáhat, pokud chtějí za obilí lepší ceny

„Obilí spíše usychalo než dozrávalo, měli jsme strach i o krmné plodiny, ale nakonec to není tragédie,“ říká předseda ZD Dobříč Miroslav Hanzlíček.

Co však zemědělce trápí stále, jsou výkupní ceny obilí, které se nepřizpůsobují množství sklizeného. „Letos je výnos podprůměrný a ceny jsou s ohledem na něj špatné,“ říká soukromý zemědělec Richard Vykoukal ze statku Kumberk.

Hledá se voda pro Ještěd. Chybí na umělé zasněžování

Aby si zemědělci pomohli, zavedli na severním Plzeňsku systém, který se osvědčil a funguje stále. Desítky firem i soukromníků uskladňují úrodu ve skladech ZD vlastníků Štichovice, které jim pomáhá také s prodejem. „Buď takzvaně na rampě, kdy jejich plodinu vystavíme, nebo přes naši firmu a za lepší cenu než kolik by nabídla výkupna,“ popisuje předseda představenstva Václav Bulín.

Ve Štichovicích to tak funguje asi 23 let. Sklady vznikly jako alternativa k výkupnám. Jejich kapacitu 30 tisíc tun plní téměř každý rok až po střechu a snad by ji zaplnili i při velké neúrodě. „Skladujeme totiž plodiny z celé republiky, třeba sladovnický ječmen z Vysočiny,“ dodává Václav Bulín.

Titul Vesnice roku 2017 získala obec Heřmanov z Vysočiny

Richard Vykoukal Do Štichovic po žních jezdí od roku 2003. „Na Plzni-severu byla jedna výkupna, kde se výkupní cena velmi lišila podle toho, jestli byla po žních nebo po Novém roce. Zneužívali toho, často nerozlišovali ani kvalitu,“ vzpomíná s tím, že nebýt Štichovic, nemohl by vlastně ani podnikat, protože v památkově chráněném statku se skladovat nedá.

O kolik si zemědělec polepší, když nedá úrodu do výkupny, ale prodá ji ze skladu, lze prý těžko vyčíslit. Miroslav Hanzlíček ale dodává, že jsou výkupny, které se v poslední době snaží vycházet zemědělcům vstříc. „Některé už skladování nabízí také,“ říká.