Na nerovné odměňování se snaží od roku 2010 každoročně upozorňovat nezisková organizace Business & Professional Women (BPW). Podle jejích zástupkyň mají ženy zásadní podíl na ekonomickém růstu, na jejich výdělku to ale příliš vidět není.

„Podhodnocování práce žen a nedostatečné využívání jejich talentu a dovedností znamená ztrátu významného zdroje pro ekonomiku i společnost. Odstranění rozdílů v odměňování tedy přináší prospěch nejen zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům – a v konečném důsledku celé společnosti," uvedla mluvčí BPW Tereza Melišová.

Ani v době prosperity se rozdíl v odměňování nezmenšuje. Výdělky žen v soukromém i ve veřejném sektoru rostou po krizi pomaleji než příjmy mužů. Medián hrubé mzdy, na který dosáhne polovina lidí, je v podnikatelské sféře u žen o pětinu nižší než u mužů. Ve státní a veřejné sféře činí rozdíl mediánu platů žen a mužů zhruba 12 procent, ukázaly údaje z informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku.

Nižší výdělek žen se odráží i v jejich penzi

Ministerstvo práce proto na jaro chystá kroky ke zmenšení propasti v odměňování. Uspořádá kampaň „22 procent k rovnosti". „ČR je v EU třetí nejhorší od konce. Za námi je Rakousko a Estonsko. Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí 6500 korun. Nejde přitom o spory mezi ženami a muži. Když žena vydělává méně, má to dopad na celou rodinu a hlavně na děti," uvedla před nedávnem ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podotkla, že nižší výdělek žen se odráží i v jejich penzi. Ženy tak mají důchod v průměru o pětinu menší než muži a ve stáří jim mnohem víc hrozí chudoba.

Jedním z důvodů nižšího výdělku žen v Česku je to, že často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami jako zdravotnictví a školství. Bývají také většinou na nižších postech. Ale i za stejnou práci dostávají často méně než jejich mužští kolegové. U lidí s vyšším vzděláním se rozdíl ještě zvyšuje. Podle ministryně jsou menší odměnou ženy „potrestány" i za to, že se věnují péči o děti, starší členy rodiny a domácnost.