Průměrná mzda žen dosahovala podle údajů ze systému za loňské první pololetí 22.430 korun. Muž měl v průměru 29.290 korun. Rozdíl činil 23 procent. Mediány příjmu neboli prostřední hodnoty se lišily o něco méně. Medián u žen byl o pětinu nižší než u mužů. Střední mzda žen dosahovala 18.939 korun, mužů pak 23.678 korun.

U desetiny lidí s nejnižšími mzdami je propast menší. Příjmy žen a mužů se liší o 12 procent. Ženy braly průměrně 11.059 korun, muži 12.533 korun. Naopak u desetiny lidí s nejvyššími výdělky byl rozdíl nejvyšší – 23 procent. Ženy měsíčně dostávaly 35.710 korun, muži měli 46.667 korun. Hranice příjmu, nad níž se pohybuje čtvrtina žen a čtvrtina mužů, je v Česku pro obě pohlaví rozdílná. U mužů je částka o pětinu vyšší. Zatímco čtvrtina žen vydělávala přes 25.717 korun, čtvrtina mužů měla nad 32.307 korun.

Ve veřejném sektoru a ve státních službách jsou rozdíly nižší než v soukromé sféře. Průměrný plat žen dosahoval loni za první pololetí podle údajů ze systému 24.096 korun. Muž v průměru pobíral 28.969 korun. Rozdíl činil 17 procent. Ženy měly medián 23.457 korun, muži 26.529 korun. Výdělky se liší o 12 procent.

Podle statistiků o situaci víc vypovídá medián než průměr. V nejvyšších vedoucích pozicích je v Česku jen velmi málo žen. I tam ale dostávají méně než muži. U nejlépe odměňovaných lidí v zemi je propast mezi výdělky žen a mužů nejvyšší. V roce 2013 částku vyšší než 100.000 korun na výplatní pásce podle statistického úřadu mělo 1,6 procenta mužů a 0,4 procenta žen, na víc než 73.000 korun hrubého dosáhlo procento žen a 3,25 procenta mužů. „Právě malá, odtržená skupina top manažerů – mužů s velmi vysokými výdělky pak způsobuje, že z pohledu průměrných mezd jsou rozdíly podle pohlaví v ČR jedny z nejvyšších v Evropě," uvedli statistici.

Méně odpracovaných hodin a přesčasů

Roli ve výši příjmu hraje také věk a pracovní dráha. Ženy kvůli dětem a rodičovské přeruší práci, muži po služebním žebříčku stoupají plynule. Podle statistiků je ženy už nikdy nedoženou. Měsíčně odpracují v průměru také méně hodin než muži, a to zřejmě právě kvůli rodině, méně dělají přesčasy a mají víc částečných úvazků. Navíc působí v hůře placených oborech a na nižších pozicích. Ve zdravotnictví je čtyřikrát víc žen než mužů a ve školství třikrát víc. Muži převažují v řemeslech, při obsluze strojů a hlavně na vedoucích postech. Ve vědě a výzkumu jim připadá 95 procent šéfovských pozic, v obchodě, marketingu či reklamě tři čtvrtiny.

„I ty ženy, které pracují na srovnatelných vysokých pozicích jako muži, dostávají v průměru nižší mzdy," uvedli statistici. Podotkli, že ženy jsou přitom vzdělanější, na vysokých školách jich studuje víc než mužů. Minimální rozdíly podle statistiků bývají u platů soudců a soudkyň, učitelek a učitelů základních škol či psychologů a psycholožek.

Podle BPW za rozdíly může segregace na trhu práce i stereotypy. Zástupkyně asociace podotýkají, že i když bez práce žen není možné zajistit hospodářský růst, při odměňování „se na to stále jaksi zapomíná".