Jisté je, že zlato a stříbro už dávno nekupují pouze velcí investoři. V posledních letech se tyto kovy staly přitažlivými i pro mnohé běžné domácnosti.

Lidé od nich očekávají především ochranu úspor před inflací, která se projevuje postupným zdražováním zboží a služeb. Někteří upřednostňují pravidelný nákup menších gramáží, jiní zase nárazové nákupy v době, kdy cena drahých kovů padá.

Strmý propad

Právě loňský rok byl poznamenán značným kolísáním hodnoty u všech druhů drahých kovů. „V prvním kvartálu se cena pohybovala kolem 1250 eur za jednu troyskou unci. V dubnu však nastal velký propad, kdy cena poklesla o dvě stě eur. To bylo překvapující," komentuje uplynulý vývoj Jaroslav Tomanec z portálu www.zlate-mince.cz, patřícího společnosti Zlaté mince Numismatika. Pokles se zastavil na hodnotě 872 eur za troyskou unci na konci roku.

„Nutno dodat, že se bavíme o cenách, které se vztahují pouze na velké objemy, kde se zároveň nepočítá s náklady na zpracování a distribuci. Jedná se o takzvaný londýnský fix. Od něho se pak odvíjejí běžné prodejní ceny v obchodech," vysvětluje Jaroslav Tomanec. Jeho slova dokládají, proč jsou ceny zlata v obchodech vyšší než ty tabulkové.

Velké výkyvy v cenách nahrávají obvykle spekulantům, kteří na takové změny netrpělivě čekají. Zboží pořízené v době cenového minima obratem prodávají poté, kdy se vývoj zvrátí.

Většina lidí si však drahé kovy kupuje s dlouhodobým výhledem, například jako spoření na stáří, dětem na bydlení nebo jako pojistku na horší časy. Sezonní výkyvy je zpravidla příliš nezajímají.

Odklon investorů

A co vlastně způsobilo jarní pokles žlutého kovu? Hlavním důvodem byl odklon investorů, kteří drželi své podíly v cenných papírech vázaných na zlato.

„Na začátku pádu vrhli velké společnosti na trh značné množství těchto papírů. Podle odhadů šlo o protihodnotu asi 500 tun zlata, což je skoro pětadvacet procent světové roční těžby zlata," konstatuje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy ve společnosti Safina.

Velké popularitě se zlato těšilo loni především v Číně. Země, v níž se dnes už těží nejvíce tohoto kovu na světě, se stala také jeho největším dovozcem. Názory na osud ceny zlata v nadcházejících měsících se sice značně liší, ale přece jen se odborníci shodují v tom, že silným faktorem vývoje bude především ekonomika v USA.

Lákají i mince

Investiční zlato je oproštěno od daně z přidané hodnoty a je možné ho koupit ve specializovaných obchodech ve formě mincí a zlatých slitků.

„Největší zájem je o slitky a mince o váze jedné troyské unce (31,1 g), které mají výbornou likviditu. Z mincí se nejvíce prodávají Vídenští filharmonici, což je rakouská mince o stejné hmotnosti. Hodně zákazníků upřednostňuje zámořské tituly, jakými jsou americký Zlatý orel nebo australská mince Kangaroo," sdělil Pavel Palas z prodejny s investičními kovy v pražském Obecním domě.

Se zvyšující se poptávkou po investičním zlatě přibývá i majitelů pamětních mincí a medailí z drahých kovů. Navzdory faktu, že pamětní medaile má blíže k uměleckému předmětu než k investičnímu nástroji, řada lidí ji vnímá jako investici.

„Takové uvažování má racionální základ. Pamětní medaile mají sice vyšší pořizovací hodnotu, nicméně disponují jinými klady. Vedle obsahu kovu je to především nízký náklad emise a sběratelská hodnota. Ta v některých případech dokonce převyšuje i hodnotu samotného kovu. Reálnou cenu medaile ovšem určuje až poptávka," tvrdí výkonný ředitel Pražské mincovny Jan Hrubý.

Za dobrý vklad s předpokladem budoucího zhodnocení odborníci považují mince České národní banky, žádané mezi sběrateli i investory.

MICHAL MIKULENKA