VYBERTE SI REGION

Zmatek v zákonech. Přijde stát o 20 miliard?

Praha - Veto prezidenta, který na konci září vrátil do sněmovny prováděcí zákon k penzijní reformě, může mít poměrně fatální následky. Reálně totiž hrozí, že by státní rozpočet mohl v příštím roce přijít až o 20 miliard korun.

20.10.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Atilla Racek

V zákonu o pojistném na sociální zabezpečení se totiž pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které by v lednu vstoupily do nově vzniklého II. pilíře penzí, upravil odvod na 8,5 procenta z vyměřovacího základu. Doteď platí 28 procent z vyměřovacího základu.

A protože v Česku je v tuto chvíli už přes milion OSVČ, stačilo by, kdyby se v lednu přihlásily do II. pilíře penzí, a státní rozpočet by přišel o astronomickou sumu. Jak včera upozornil sever E15, třeba v loňském roce OSVČ odvedly na pojistném přes 23 miliard korun.

O tomto nebezpečí vím, a je to jeden z důsledků toho, že bylo dáno veto na prováděcí zákon," potvrdil včera z jednání v Bruselu premiér Petr Nečas. „Důsledkem nepřijetí tohoto prováděcího zákona k důchodové reformě by opravdu byl s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou tento obrovský výpadek příjmů státního rozpočtu," zdůraznil šéf kabinetu.

Kde vznikla potíž?

Vláda v roce 2011, kdy se ladily podrobnosti penzijní reformy, počítala také s tím, že v roce 2013 vznikne Jednotné inkasní místo (nazývané jako JIM). Tento nový úřad má sloučit výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění. Vše by podnikatel posílal na jedno místo, na jeden účet. Jenže Senát vznik JIM oddálil až na rok 2015, a právě to jen kámen úrazu.

Nejednou bylo něco napsáno v zákoně o vzniku JIM, něco jiného v zákonech o důchodovém spoření a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Sladit to měl právě prováděcí zákon k důchodové reformě. Ten ale prezident vetoval.

„O tom problému jsme věděli a právě proto byl odstraněn v prováděcím zákoně. Veto tohoto zákona bylo nezodpovědné," říká Ondřej Jakob z ministerstva financí. „Věříme, že poslanci se zachovají odpovědněji a veto přehlasují," dodává Ondřej Jakob.

Hlasovat se bude už na nadcházející schůzi sněmovny, která začíná toto úterý.

Reforma v pasti. Rozhodnou poslanci

Kromě průběžného penzijního systému (I. pilíř), kam posíláme28procentní odvod ze své mzdy,vznikne od ledna i II. pilíř. Stát umožní lidem, abytři procenta, která teď posílají státu, využili na spoření do soukromých fondů. Musejí aledvě procenta navíc zaplatit ze svého(jejich odvod na výplatní pásce tak bude 30 procent).

Tím, že není schválena prováděcí novela zákona, sicereforma penzí platí,aletřeba finanční úřady nevědí,jakou cestou by měly tři procenta posílat do soukromých fondů.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který působí pod vedením Jana Švejnara při institutu CERGE-EI, včera uvedl, ževstup do nového II. pilíře se vyplatí asi polovině mužů a třetině žen.Obecně je nejvýhodnější pro mladší muže s vyššími příjmy.

Autor: Jan Klička

20.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies