VYBERTE SI REGION

Změna. Čechům začalo zase chutnat mléko

Praha /INFOGRAFIKA/ – Češi se opět vracejí k mléčným výrobkům. Takové zprávy by domácí výrobci určitě rádi poslouchali častěji. Po několika letech poklesu se spotřeba mléčných produktů opět zvýšila. Češi jich loni spořádali 234 kilogramů, tedy skoro o tři procenta více než v roce 2011.

10.6.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

„Zvýšila se koupěschopnost obyvatel a zároveň se zvýšila poptávka po mléčných výrobcích jako zdravých potravinách," vysvětlil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Přesto Češi ještě zaostávají za svým výkonem z minulých let. Například v roce 2009 spotřebovali bezmála 250 kilogramů. Nicméně Kopáček předpokládá, že růst spotřeby mléčných výrobků bude ještě stoupat. „Teoreticky může vyrůst ještě o 30 kilogramů. To je množství, které by náš region ještě mohl zkonzumovat. Počítám, že na tuto úroveň bychom se mohli dostat asi za deset let," upřesnil šéf českých mlékařů.

Ne všem mléčným komoditám se daří stejně. Třeba
u konzumního mléka se výrobu zvýšit nedaří. Jiná situace je u sýrů, jejichž produkce se zvedla o sedm až osm procent. Po sýrech také lidé v obchodech sahají nejčastěji.

Například u tržeb z mléčných výrobků obchodního řetězce Tesco představují sýry 42,7 procenta. „Na popularitě stále více získávají výrobky 
z kozího mléka i kozí mléko samotné. Jeho prodeje jsou ovšem stále velmi malé, z objemu prodaného mléka tvoří méně než 0,1 procenta," doplnil mluvčí společnosti Jiří Mareček.
Jenomže více než polovina spotřebovaných sýrů v Česku pochází z dovozu. Nejčastěji 
z Německa, Polska nebo Slovenska. Z Belgie zase do Česka putuje významné množství másla.

Nižší cena

Podle údajů ministerstva zemědělství loni pocházelo z ciziny 40,8 procenta mléčných výrobků. Přitom ještě před deseti lety tento podíl představoval pouhých 13,5 procenta.

„Tuzemští výrobci dodávají na český trh široký sortiment mléčných výrobků, které svou kvalitou, chutí i obalem konkurují dováženému zboží," hájil domácí produkci náměstek ministra zemědělství Vilém Žák.

Českým mlékařům loni hrála do not i výkupní cena, která oproti roku 2011 klesla 
o sedm procent. Loni za mléko českým farmářům zaplatili 7,67 koruny.
Nadšení mlékařů však právě kvůli cenám nesdílejí zemědělci, kteří se už několik let zabývají stále stejnou otázkou, zda má vůbec smysl dojné krávy chovat.

Domácí mlékárny platí méně než Němci

Po několika letech poklesu stoupla spotřeba mléčných výrobků. Zatímco mlékaři se netají optimismem, výrobci mléka, tedy zemědělci, jsou zdrženlivější. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby české mlékárny málo platí, proto se jim vyplatí vozit mléko spíše do Německa.

V Česku po letech stoupla spotřeba mléčných výrobků. Je tato zvýšená spotřeba krytá domácí produkcí, nebo dovozem?
Měli bychom přepočítávat sýry a další produkci na litry spotřebovaného mléka. Pokud to spočítáme, tak v České republice je spotřeba mléka a mléčných výrobků kryta domácí produkcí. Ale má to háček. Už se dováží 40 procent sýrů a naopak spousta mléka jako suroviny se zase vyváží. To je tím, že české mlékárny neplatí takové ceny jako podniky v Německu. Nelze proto určit, jestli je tato spotřeba kryta domácími zdroji.

Podle mlékařů by spotřeba měla ještě růst. Očekávají čeští chovatelé zvýšení počtu dojnic, jejichž stav neustále klesá?
Souhlasím s tím, že spotřeba poroste, protože rezerva ve srovnání se západními zeměmi je ještě velká, ale nebude to mít takový vliv na zvyšování stavu dojnic. Je to závislé na ceně, které chovatelům platí české mlékárny.

Už jednou zrušený chov se velmi těžce obnovuje. Proč?
Je to nejsložitější odvětví zemědělství. Je velmi investičně náročné, protože je potřeba postavit kravín, dojírnu, zařízení na skladování mléka a další. Ale hlavní důvod je dlouhý reprodukční cyklus, který trvá 25 měsíců. Jestliže tedy jednou stádo zlikvidujete, jeho obnova trvá velmi dlouhou dobu.

V roce 2015 by měly přestat platit mléčné kvóty. Co to bude pro české chovatele znamenat?
Padnou posledního dubna 2015. Sice to ještě není schválené, ale nikdo neočekává, že by mléčné kvóty byly prodlouženy, i když zemědělci by to chtěli. A pro naše farmáře to bude znamenat to, že západní země, které vyrábějí spoustu mléka a mléčných výrobků, jako jsou například Německo, Nizozemsko, Dánsko nebo Francie, po odstranění mléčných kvót budou dělat všechno pro to, aby výrobu mléka navýšily. Už teď do toho investují. Chovatelé 
v těchto zemích tvrdí, že kvůli tomu už dospělý dobytek koupí u nás. Pokud na to nebudeme připraveni, mohlo by se stát, že by dojnice následovaly prasata. To znamená, že by přišla další redukce chovů.

Jak tomu čelit?
Bude potřeba v novém rozpočtovém období 2014 až 2020 posílit dotační zdroje do chovu dojných krav.

Mléko

Autor: Vilém Janouš

10.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies