Zateplovací systémy zažívají opravdový boom

Na trhu jsou k dispozici zateplovací omítky a dva typy zateplovacích systémů: kontaktní a odvětrávané. Skladba spočívá v tom, že mezi finální vrstvou a izolantem je odvětrávaná mezera. Kontaktní mezeru nemají a jsou spojeny se stavební konstrukcí.

Vede polystyren

Na českém trhu dominují kontaktní zateplovací systémy, které využívají jako izolantu polystyrenové desky. Důvodem jsou jednoznačně ekonomické parametry. Efektivnost zateplovacích systému je zhruba dvakrát účinnější, než je tomu v případě izolačních omítek. Odvětrávaný systém je sice stejně tak účinný jako kontaktní, ale je zhruba o třetinu dražší.

Hlavní směry inovací

Inovační směry se snaží řešit především pracnost (snížit pracnost – jednodušším způsobem kotvit či připevňovat) a druhým směrem je zvýšení variability systémů. Ten spočívá ve větším počtu povrchových úprav (nejde pouze o samotné omítky, ale i o náhrady keramických pásků) a v různých řešeních variant zateplovacích systémů.

Vývoj směřuje k tomu, aby se zbytečně nezvyšovala tloušťka, hledají se úspornější varianty. Uplatňují se materiály s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi. Zatímco se dříve pracovalo se součinitelem tepelné vodivosti 0,44, tak dnes se pohybujeme v hodnotách okolo 0,36.
Zlepšuje se technologie výroby především u polystyrenu. Navíc se hledají přísady, jak vylepšit tepelně izolační materiál (do pěnového polystyrenu se začíná již při výrobě přidávat například grafit).

Znamená to, že tam, kde bylo nutno aplikovat polystyren v tloušťce 10 centimetrů, dnes již stačí třeba 7,5 cm a tepelně izolační vlastnosti jsou ještě o něco lepší.

Největšími výrobci pěnového polystyrenu jsou u nás především Rigips a Styrotrade. Mezi výrobce zateplovacích systémů patří společnosti Stomix, Baumit, Teranova, TexColor CZ, Rockwool, Sto či Lasselsberger.

Na snížení pracnosti se například zaměřila společnost Sto, s. r. o. Vyvinula Sto-Turbofix, nový způsob lepení na bázi polyuretanové pěny, který podstatně zrychluje lepení zateplovacího systému. Jeho použitím šetří realizační stavební firmy náklady logistiky, distribuce materiálu i zdlouhavou dobu přípravy a čištění.

V praxi to funguje tak, že bez velké přípravy (jen se našroubuje hadice k vypěňovací pistoli) je možno začít s lepením. Přitom výrobce garantuje dobrou přilnavost na téměř všech podkladech a přepracovatelnost je možná již po dvou hodinách. Spotřeba lepidla, která se doposud pohybovala kolem pěti kilogramů na metr čtvereční, klesla na pouhých 0,2 kg. Výrobce doporučuje, aby se pro toto lepení vždy používaly polystyrenové desky s perem a drážkou.

Pokusme se porovnat pracovní náklady u minerálního lepidla a u Sto–Turbofixu v případě zateplování rodinného domu o zhruba 150 m². Doba zpracování metru čtverečního klesá zhruba o tři minuty.

Na první pohled zanedbatelná veličina, pokud je však propočtena na celý dům, snižuje pracnost z dosavadních 5,3 pracovního dne na 4,4. Jde tedy o úsporu zhruba jednoho dne. Dodatečná úspora nákladů způsobená nižšími náklady na distribuci a čištění je výrobcem vyčíslena na 3,75 hodiny za týden. To všechno by se samozřejmě mělo pozitivně projevit i v konečné ceně pro zákazníka.

Investovat koruny, šetřit v eurech

Tepelně izolační systémy prožívají v poslední době obrovský boom. Důvody jsou čistě ekonomické. Energie nebude nikdy lacinější, poroste DPH atd. „Platí heslo: Zateplit v korunách a šetřit v eurech,“ říká Milan Machatka, prezident Cechu pro zateplování budov. Pouze v desetině případů se investor rozhodne pro minerální vatu. Většinou jde o polystyrenové desky.

Lukrativní byznys

Na začátku 90. let, kdy již západní Evropa zateplovala dvacet roků, se počítalo s pěti centimetry izolačního materiálu. Dnes jdou tloušťky do zhruba deseti centimetrů. Navíc prudce vzrůstá sortiment. Roční produkce zateplovacích systémů dosahuje úrovně zhruba 15 milionů metrů čtverečních, což představuje řádově 15 miliard korun proinvestovaných prostředků.

(ka)

Komerční příloha