VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Blaník

Navštívil nás kamarád z Košic, a pořád jen: Pojďte vylézt na Blaník, pojďte na Blaník! Měl to jméno zakódované v paměti jako větu ze Smetanovy Mé vlasti.

26.5.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Jako nějaký šém ve fantazii, který potřeboval vložit na správné místo. Celé roky si prý představoval, jak na ten Blaník jednoho dne vyleze. Na rozdíl od nás. Naše vlastenectví si nežádá patetických gest. Prosím vás, takový kopec vydechující naftalín! V životě jsme tam nebyli. Ale ten snílek se šťastně strefi l do dne, kdy stromy a keře vybuchovaly květy jako nejzábavnější pyrotechnika, včely podléhaly turbulencím pod tíhou svých košíků, vzduch houstl vůněmi a slunce rozpalovalo lány řepky, div se to budoucí biopalivo nesamovznítilo.

No, nevylezte v takový den na nějaký ten Blaník! Stoupali jsme krajinou. Kamarád z Košic k našemu úžasu citoval vlastenecké verše a popěvoval buditelské popěvky. O přestávkách ve výstupu zadýchaně popisoval výzbroj blanických rytířů a ušlechtilou stavbu lýtkových svalů svatého Václava. Heroická lýtka. Člověk by skoro podlehl té náladě. Skoro jsme podlehli. Na místě zvaném Slepičí skála jsme málem nábožně přistoupili k tabuli, vysvětlující, že tady se to stalo. Odsud vylomili kámen do základů Národního divadla, připraveni provázet ho v slavnostním průvodu až na nábřeží Vltavy. Jenže ouha, kámen byl moc malý, a tak skončil v základech sklepa pivovaru v nedalekých Louňovicích.

Pro divadlo pak vylomili další kus Slepičí skály, tentokrát už pořádný. Jupí! Ten příběh nás potěšil. Nudný je patos, duhové jsou paradoxy života. Majitel pivovaru byl nejspíš slibným sponzorem vlasteneckých soustředění na vrcholu kopce. Nebyla to jistě legrace, vyvalit sudy pro tábor lidu do výše 638 m n. m. Na Blaník jsme se vypravili v den, kdy náhody tvoří příběhy a přihrávají pointy se zvláštní lehkostí. Cestou zpátky jsme překročili potok, fuj, kalný po předchozí bouřce. A o kus dál jsme potkali dva bratry v letech. Od osmašedesátého prý žijí v Kanadě a teď jsou tu na návštěvě.

Hledají potok, jako kluky je tam vodila babička, taková krása to byla! „Tak co?“ ptáme se opatrně, když bratři po čase dorazili do hospody pod Blaníkem. Zabloudili prý, potok nenašli. Tak to má být. Když člověk čtyřicet let sní o potoce, měl by ho najít čirý a stříbropěnný, v písku na dně zlato a perly jako kdysi, v zátokách pidivelryby a pidipiráty.

HELENA KOVAŘÍKOVÁ

26.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies