Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O dětských přáních

Vztah rodičů a dětí je nejpevnější, ale zároveň nejpodivnější, nejrozporuplnější vztah. Neporozumění, které vzniká, se táhne dekády a často ani jeden z aktérů neví, jak dobré úmysly dláždily cestu do pekla.

16.12.2008
SDÍLEJ:

Foto:

„Můj otec byl vášnivý tramp. Hrál na kytaru a miloval všechny ty táborové písničky. Celé dětství mě nutil hrát na kytaru, abych byl jako on. Přitom já miloval flétnu, klasickou hudbu. Byl jsem za otcem v nemocnici, teď nedávno, a svěřil semus tím. Podíval se na mě zaraženě a překvapeně, a pak říká: Proč jsi to nikdy neřekl? Mohli jsme ti ji koupit! Chápete? Říkal jsem mu to nejmíň stokrát, ale neposlouchal mě. A najednou má pocit, že mě neomezoval, že jsem měl volné pole a jen se nezeptal,“ vyprávěl s očima navrch hlavy kamarád Jirka.

„To, že mě otec nenechal hrát na flétnu mě ani tak nevadí. Ale ten jeho pocit, že byl liberál, to je šokující,“ dodal. Čas léčí, když chce, říká se. A je vidět, že vede k zapomnětlivosti u vychovávajících, nikoliv vychovávaných. Zatímco nedostatky ve výchově si jako děti pamatujeme, rodičovské chyby zapomínáme, bagatelizujeme a snažíme se je i popírat. Dítě přece mělo talent na tenis, proto jsme jej na kurtu drželi stovky hodin, ačkoliv ono milovalo spíš kreslení. Vždyť ten náš kluk přece skvěle hrál na klavír, proto jsmemu naordinovali pětkrát týdně dvě hodiny denně s učitelem, a pak ještě pořádali klavírní dýchánky o nedělích. Existuje hodně “vždyť“, výmluv, nehraného překvapení.

„Když jsem tě poslouchala, uvědomila jsem si, že jsem objednala svojí dceři učitele džezu. Aby, když hraje na klavír, uměla i džez, protože ten já mámhrozně ráda. Možná mě jednou bude proklínat, jako ten Jirka proklíná otce za flétnu. Nejradši poslouchá hip hop a rap a já po ní chci, aby se učila džez,“ zamyslela se známá Petra, když jsem jí vyprávěl o zvláštním nedorozumění s kytarou a flétnou.

„No jo, ale co když někdy je onen dril proti vlastní vůli nutný? Dokážeme odhadnout skutečně svoje zájmy a potřeby jako děti. Není přenášení rodičovské tradice něco hluboce lidského, čemu se lze jen stěží ubránit?“ vysypal ze sebe zničehonic Jirka, jakoby omlouvající otcovo konání. „Jsme v přechodném období, ale ještě donedávna se děti braly jako pokračovatelé konání, práce a tradic rodičů. To se nedá jen tak vykořenit. Ze dne na den,“ dodal zcela pravdivě. Život prostě není bílá tabule, kam si každý z nás píše, co chce. Ať se nám to líbí nebo ne.

Milan Fridrich

16.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Ilustrační foto
10

K ochraně rysů v Evropě se spojí šest zemí včetně Česka

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Červivé ovoce zavařovat nebudete, ale byla by škoda ho vyhodit. Může z něho být totiž dobrá pálenka. V článku vám nastíníme stručný postup, jak plody na pálení připravit.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Jižní Korea a Spojené státy zahájily každoroční společné vojenské cvičení

Jihokorejské a americké síly zahájily v pondělí každoroční vojenské cvičení, související s napětím kvůli severokorejským raketovým a jaderným programům, na něž severokorejská vláda vynaložila údajně od února minimálně 270 milionů dolarů navzdory americkým sankcím.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení