Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mistři kosy

Včera jsem měla před sebou cestu ze Zlína do Prahy, a povídám si: Taková senzační roční doba, pojedu autobusy, ať vidím svět zblízka.

18.5.2009 1
SDÍLEJ:

Foto:

To množné číslo nepíšu omylem, rozložila jsem si cestu do několika „couráků“, co staví na každé návsi a u kdejaké lesní cesty, za kterou můžete jen tušit rybník nebo chatovou osadu. Trochu mě mátl jen pocit slastné viny, který mě při tom neopouštěl.

Drncali jsme od Buchlovic k Bučovicím, a já se cítila jako za školou. Jako když jsme kdysi z koupaliště pozorovali gymnázium, kde se právě psala písemka z matematiky, a my chyběli pro náhlou nevolnost. Takhle to dneska člověku hlodá v duši, kdykoli přestane dělat něco „užitečného“. Přitom, co může být prospěšnějšího, než vidět, jak kleny ve větru klátí latami a jak se ve slunci leskne dřín. A poslouchat, co si lidi povídají. („Tož, mosím tam jet, aby neškrňúchali,“ a podobné věty, které můj počítač okamžitě podtrhává červeně, hlupák.)

Píše se mi to těžce, ale napsat to musím. Od Zlína po Prahu jsem neviděla jednu normální louku. Myslím takovou, která má několik pater, od popence, macešky, drchničky a rozrazilu při zemi přes kopretiny, zvonky a pryskyřníky až ke stéblům trávy. Různým stéblům všelijakých trav. Kraj byl krásně zelený, jenže všechny louky se podobaly jedna druhé, ať byly na svahu jižním nebo severním, v rovině nebo v údolí. Byly to instantní smaragdové lahodné louky z pytlíku.

Tak, to už známe léta. Ale co je horší, i venkovské zahrady a plácky na humnech se proměnily v jakýsi „ráj koberců“, ve skladiště zbytků zeleného kovralu a linolea. Až někde u Slavkova najednou, jako výjev ze skansenu, kosil děda loučku, trávu pěkně v řadách, jako odjakživa o senách. Pohyby lehké a úsporné, jako by to byla hračka. To přece pak někde v životě musí chybět, když člověk včas nezjistí, jak voní čistě přeseknutý jitrocel. Když v chůzi nikdy nesetřásl rosu z kontryhele a nepřejel brouskem po ostří.

„U sousedů vzbuzuje má zahrada rozpaky. Trávník se seče nejvýš dvakrát do roka.“ Článek Stanislava Komárka, ze kterého pochází tenhle citát, mám připíchnutý doma nad psacím stolem. Je to radost, kdykoli si do něj skočím očima pro větu. Taky mě baví diskuse na různých zahradnických adresách. Proč se kosa píchala do hnojiště, jak zvoní kosa dobrá a „křachá“ ta špatná. Akorát, kde to sečou všichni tihle senzační diskutéři, že to není nikde vidět?
Vždycky zkraje června se konají Kosafesty, volby nevolby. On už je to spíš happening než sekání trávy, ale aspoň si lidi všimnou, že něco jako kosa existuje. Je to levné a uvolňuje to bederní páteř, mimo jiné. Když ovšem zadáte do vyhledávače kosafest.cz, vyskočí na vás reklama: „Nevíte si rady s trávníkem? Pečujte o něj pomocí sekačky.“ Ďábelské mámení.

HELENA KOVAŘÍKOVÁ

18.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dialyzační středisko. Ilustrační foto.
16

Dialýza? Radši vyměnit ledvinu, spočítala pojišťovna

Saddám Husajn.
DOTYK.CZ

Saddám Husajn měl jít raději na psychiatrii, místo léčby zaútočil na Írán

Příliš levné dálnice. Ať to není na úkor kvality, varují odborníci

Třetinovou slevu nabízí u zakázek většina firem. Sílí tak hlasy, aby hlavní roli nehrála jen cena.

Na farmářských trzích jen farmářské výrobky. Pro někoho nesmysl

/ANKETA/ Zachraňme farmářský trh. Tak zní název aktivní veřejné výzvy, která před časem vznikla v Havířově. Jejím autorům se nelíbí rozhodnutí Městského kulturního střediska (MKS) Havířov o tom, že na zdejších farmářských trzích se smí nově prodávat pouze farmářské produkty. Přáli by si, aby se trhů mohli účastnit i řemeslníci a prodejci dalšího zboží, například nejrůznějších rukodělných výrobků.

Ceny energií zatím stagnují. Zdražit by mohla elektřina

Když v Německu zafouká, cena klesá. Když je bezvětří, cena roste. Tak dnes vypadá realita každodenního obchodování na burzách, především s elektřinou. S nástupem větrných a solárních elektráren se cena mění ve dnech, či lépe řečeno po hodinách. A někdy i podle počasí.

Jablek je málo, jejich cena poroste

Ovocnáři zahájili hlavní sklizeň jablek. Někde stromy spíš pročesávají než češou, jablek je podle prognóz o třicet procent méně než vloni. Na Jičínsku se na jablkové kalamitě podepsaly mrazy a kroupy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení