VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Houbařská známka

Už rostou! Toto prastaré volání, strhující z lidí jindy pevně držící slupku civilizace, s sebou nese na straně jedné až animální potěšení z plných košíků, bandasek či igelitových tašek, na straně druhé znamená pro les začátek období všeobecného zmaru – tedy asi něco podobného, co zažila Středozemě ve chvíli, kdy se Temný pán rozhodl zmocnit nejmocnějšího prstenu.

13.8.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Neboť růst nemusí jen houby, ale třeba i borůvky, brusinky nebo maliny a jejich sběr nebývá vždycky jen zábavou spojenou s procházkou přírodou, ale také činností připomínající spíše těžbu. Letos jsme se dozvěděli z denního tisku, že hordy sběračů devastují borůvkové porosty. Co dokáží houbaři, vím sám nejlíp – vyrostl jsem totiž v hájovně uprostřed lesů.

Procházka po lese, plném odpadků, pet láhví a rozkopaných hořčáků v člověku vyvolává jistou nevraživost. U našich sousedů v rakouských Korutanech už taky měli dost lidí, kteří sběr hub a plodů nepovažují za zábavu, ale postavili na tom svou živnost, přestalo je bavit organizovat vždy na podzim čištění lesů od odpadků a lamentovat nad zničenými porosty.

A tak se rozhodli zavést tzv. houbařskou známku (Pilz-Vignette). Tedy poplatek ve výši 45 eur ročně, po jehož zaplacení můžete v lese sbírat, co chcete. Rozhodnutí vyvolalo bouřlivou diskusi. Nechme ale Rakušany jejich debatám a pokusme se podívat, zda a jak by to mohlo fungovat u nás. Lesní nebo houbařská známka by se mohla prodávat buď celoroční, nebo měsíční, případně týdenní.

Navrhuji i rozdělení známek podle toho, co chce návštěvník lesů sbírat. Byly by proto velmi drahé „viněty“ na hřiby a vedle nich nejlevnější, povolující sběr takzvaných babek a klouzků. Prodejci by byly pošty, hájovny, nádraží, hotely a speciální stánky na kraji zvláště rozsáhlých lesů. Samozřejmě se známkou musí přijít i kontrola.

Už vidím modelovou situaci: Lesník vyzbrojen brokovnicí a skenerem zastavuje staršího muže. Nejprve si vyžádá houbařskou známku – je v pořádku, ale přesto upozorní sběrače, že její platnost dalším dnem vyprší. Pak se zaměří na košík. Známka je kombinovaná, ale neplatí na hřiby. A tu je podvodník odhalen – netušil totiž, že některé hříbky byly v noci označeny zvláštními značkami, které dokáže skener přečíst.

Pod vrstvou méně hodnotných hub leží ukrytá skupina „dubáků“. Muž dostává zaslouženou pokutu a zabavené hřiby jsou dopraveny do nejbližšího domova šťastného stáří. No, neříkejte, že by se nám s houbařskou známkou nežilo lépe.

MILAN KRUML

13.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies