Neboť růst nemusí jen houby, ale třeba i borůvky, brusinky nebo maliny a jejich sběr nebývá vždycky jen zábavou spojenou s procházkou přírodou, ale také činností připomínající spíše těžbu. Letos jsme se dozvěděli z denního tisku, že hordy sběračů devastují borůvkové porosty. Co dokáží houbaři, vím sám nejlíp – vyrostl jsem totiž v hájovně uprostřed lesů.

Procházka po lese, plném odpadků, pet láhví a rozkopaných hořčáků v člověku vyvolává jistou nevraživost. U našich sousedů v rakouských Korutanech už taky měli dost lidí, kteří sběr hub a plodů nepovažují za zábavu, ale postavili na tom svou živnost, přestalo je bavit organizovat vždy na podzim čištění lesů od odpadků a lamentovat nad zničenými porosty.

A tak se rozhodli zavést tzv. houbařskou známku (Pilz-Vignette). Tedy poplatek ve výši 45 eur ročně, po jehož zaplacení můžete v lese sbírat, co chcete. Rozhodnutí vyvolalo bouřlivou diskusi. Nechme ale Rakušany jejich debatám a pokusme se podívat, zda a jak by to mohlo fungovat u nás. Lesní nebo houbařská známka by se mohla prodávat buď celoroční, nebo měsíční, případně týdenní.

Navrhuji i rozdělení známek podle toho, co chce návštěvník lesů sbírat. Byly by proto velmi drahé „viněty“ na hřiby a vedle nich nejlevnější, povolující sběr takzvaných babek a klouzků. Prodejci by byly pošty, hájovny, nádraží, hotely a speciální stánky na kraji zvláště rozsáhlých lesů. Samozřejmě se známkou musí přijít i kontrola.

Už vidím modelovou situaci: Lesník vyzbrojen brokovnicí a skenerem zastavuje staršího muže. Nejprve si vyžádá houbařskou známku – je v pořádku, ale přesto upozorní sběrače, že její platnost dalším dnem vyprší. Pak se zaměří na košík. Známka je kombinovaná, ale neplatí na hřiby. A tu je podvodník odhalen – netušil totiž, že některé hříbky byly v noci označeny zvláštními značkami, které dokáže skener přečíst.

Pod vrstvou méně hodnotných hub leží ukrytá skupina „dubáků“. Muž dostává zaslouženou pokutu a zabavené hřiby jsou dopraveny do nejbližšího domova šťastného stáří. No, neříkejte, že by se nám s houbařskou známkou nežilo lépe.

MILAN KRUML