Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Janáčkova lavička

Kořeny dějin bývají hluboké. Na krásná místa lesů a hor se někdy snášejí smutné ozvěny událostí. V malebném podhůří Beskyd, na zvlněném skalnatém vrchu, založili hradní páni ve třináctém století za nedobytnými hradbami mocně vyhlížející kamenné sídlo do dalekého okolí. Není divu, že cizáci tu nikdy neuspěli.

5.11.2008 1
SDÍLEJ:

Foto:

V šestnáctém století se hrad ozdobil zeleným věnečkem. Oboru krášlí aleje kaštanů, mohutné duby a buky, lípy i borovice. Po pěti stech letech se už pánům nechtělo šlapat do kopců. Správci se přestěhovali do podhradí. A pevnost se měnila v ruiny. Ve stopách stád muflonů, daňků a jelínků se jednou začala prohánět i chytrá kmotra liška. Tóny a melodie z opery poprvé rozbouřily větve stromů v amfiteátru a dodnes nám tu připomínají jméno - Bystrouška. Kde jinde by taky mohli severomoravští lesníci postavit pomník své hrdince? Větří tu na balvanech už přes padesát let.

Jak to všechno začalo? No přece 3. července 1854. V rodině učitele pana Jiřího se narodilo už deváté dítě. Otec vedl učenlivého synka od malička k hudbě. Klavír se stal zázračným člunem do světa fantazie. Poutník u nástroje se neohroženě postaví větru v přílivu tónů, vesla svírá v dlaních a pevninu dlouho spatřit nemůže. A tak i malý Leošek se vydal z Beskyd na klaviatuře dobývat svět.

Do svého rodiště se vracel hojit rány svého srdce. Tady se snažil překonat zármutek nad smrtí tříletého syna Vladimíra a později tu kanuly k zemi slzy bolesti nad odchodem jednadvacetileté dcery Olgy. Ale černý hřebec se stříbrnou otěží smutku u jeho vrat stál a ještě jednou nepokojně zařehtal. V srpnu roku 1928 se s přáteli vydal na letní výlet, aby pod mohutnými kleny rozdýchal bolavé plíce.

Místo výšlapu po poslední cestě k domovu dnes připomíná lavička. Dech duše se nepotřebuje navrátit do plic. Směřuje do srdce. Dech duše nezná žádné návraty, trvale spěje do nenávratna, je kouzelným řešením zdánlivě neřešitelného, průzračnou stuhou ducha na schodišti vzhůru, do krajů snění, kterými se plahočí poutník s písní na rtech a jeho sestra bolest mu usedá zarputile do klína.

Bolest a láska jsou blíženci. Tento podvojný strom života vyrůstá z jediného kořene a nese palčivé i sladké plody. Říká se, že kdo je pozře, kdo zhltne ohryzek, kdo ve svých zubech rozdrtí jadérko, ten pozná svoji nahotu, bídu, práci, nemoc, stáří a naposledy smrt. To věděl už Vladislav Vančura. Bolest protrhne skořápku, která údivem obaluje naše smysly a v duši raší svítání.

Hudebník často kráčí cestou bolesti, sám proti osudu. A tak ve svých zubech drtíme jadérka a zvykáme si, každý na svoji lavičku, přátelé Hukvald a liščího pomníčku.

JAN SCHWARZ

5.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Otec a syn Bushovi
16

Rodina Bushů se připojila ke kritikům Trumpa. Jeho poradní tým se rozpadl

Ilustrační foto
4

Ve Dvoře Králové přišli o hrocha. Zemřel dva měsíce od převozu

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

Libanon zrušil zákon, který umožňoval pachatelům znásilnění vzít si své oběti

Aktivisté za práva žen se radují. Dlouho požadovali zrušení článku 522 trestního zákona, ke kterému nyní došlo. Jejich kampaň podpořil ministr pro záležitosti žen Jean Oghassabian, který uvedl, že zákon je "z doby kamenné". Podobné právní předpisy byly nedávno zrušeny také v Tunisku a Jordánsku.

Podvodníci zaplavují sociální sítě. Chtějí získat peníze skrze falešné profily

Neposílejte nikomu svoje číslo, policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze. Méně pozorné uživatele dokáží připravit o tisíce korun. Snaží se získat ověřovací SMS pro internetové mobilní platby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení