VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč by nás to vlastně mělo zajímat...

Rozladilo mne, ba přímo pobouřilo, když nedávno jakási anketa dosvědčila, že mladí lidé, prý kolem třicítky, vůbec nevědí, nebo jen matně tuší, co se u nás událo v šedesátém osmém roce

28.3.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Jen o několik týdnů později jsem byl zase svědkem zjištění, že u mnohých teenagerů vládne hluboká nevědomost, či dokonce nezájem, o to, co se tu vlastně stalo v roce 1968. Nejeden z nich se upřímně divil tomu, proč by je to mělo až tak bytostně zajímat. Jaká to neúcta, vykřikl jsem, naštěstí jen v duchu, protože prakticky v tom samém okamžiku jsem si vzpomněl, jak mne a moje vrstevníky kdysi v dávných, ještě školou povinných časech, vyháněli učitelé do tělocvičny, kde jsme se seřadili podle tříd, posadili se a více než hodinu setrvali v úloze obecenstva při akci, která tradičně nesla název „Beseda s přímým účastníkem“ – většinou povstání nebo války, jednou se nám kdosi pokoušel vštípit i myšlenky Vítězného února.

Šíleně nás to nezajímalo, nebavilo a nudilo. Besedu vedl zpravidla učitel, nebo přímo ředitel školy, představil přímého účastníka, vyzdvihl jeho zásluhy a vlastně s ním i sám besedoval. Nepamatuji si, že by se toho člověka zeptal i někdo ze žáků. Ostatní učitelé měli dozor, což znamenalo, že z okraje semknutého žákovského útvaru více či méně nápadně napomínali žáky a vybízeli je k větší pozornosti a aktivní účasti a nezřídka i přímo propleskli ty, co se nudili až příliš okatě, případně celý ten průběh události nevážně komentovali.

Spolužák Červinka byl dokonce i vyveden z místnosti a nebýt toho, že následoval zápis do třídní knihy, by se tím ani nijak nevzrušoval. Vlastně si myslím, že ho ani ta třídní kniha zvlášť nedráždila. On byl jednak osobností, co se postavení ve třídě týkalo, jednak v každém ročníku propadl už tolikrát, že si možná to povstání i pamatoval, takže besedu nepotřeboval. Je to známá věc, že bychom se měli více zajímat o dějiny. Stejně tak o staré Řeky, jako o události, co jen nedávno profrčely kolem nás. Jenže do nás ustavičně hustili dějiny dělnického hnutí, diktovali, jakou literaturu je třeba přečíst, a už tyto akce vyvolávaly přirozenou reakci.

Dnes už si mladí lidé i přečtou to, co konečně není povinné, dokonce se začínají zajímat i o ruský jazyk. Jen o historii se myslím stále nijak zvlášť nezajímají. Asi málokdo z nás umí u nich vzbudit o ni zájem.

Milan Markovič

28.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
4 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies