VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O rozporuplném životě menšin a naději jménem internet

Málokterá debata vyvolá u kteréhokoliv národa rozporuplnější vášně, než jako je tomu u tématu soužití většinového etnika s menšinovým. Nedávno mě ale překvapilo, že i menšinové národy mají dilemata snad ještě horší než velká etnika.

21.11.2008 Přehrát komentář
SDÍLEJ:

Foto:

Základním je: co dnes s menšinovým jazykem, co s informacemi, které potřebuje jen těch několik tisíc nebo set tisíc lidí, kteří navíc umějí většinový jazyk a ekonomiky se neobejdou bez zapojení do „velkého světa“ státu. Nešlo o jednu konkrétní příhodu, která by problém pojmenovala, spíš osouběh vícerých. Nedávno jsem v Americe viděl zástupce třetí, čtvrté generace Čechů bez znalosti jazyka.

V Belgii zase spatřil mladou generaci vzdělaných Vlámů i Valonů, kteří umějí oba jazyky a necítí žádnou touhu se národně vymezovat. Cítí se Evropany. Anakonec jsem navštívil malou českou komunitu v rumunském Banátu. Žije tam téměř dvě stě let a udržuje si tradice životního stylu našich předků, což jim usnadňuje relativní izolace v horách a prozatím stále viditelná chudoba tamního venkova.

Malá česká komunita si tam s pomocí české vlády udržuje tradice, ale nejmladší generace nesdílí ideály rodičů, nezakládá si už tolik na svém češství. Nese na tom vinu nedostatek vzdělávání, informovanosti?Má menšina povinnost držet národní prapor v zahraničí? Nebo jen někdy, když je to bez práce?

„Základním problémem, který každá menšina má, je, kolik energie vloží do aktivit uvnitř své vlastní komunity a kolik jí investuje ven. Kdyby se to mělo říct z hlediska médií: zda bude chtít mít rádio nebo televizi o životě malé komunity v jejím jazyce a jen pro ni, nebo naopak bude chtít vysílat o malé komunitě celostátně ve většinovém jazyku, tak trochu ji otevřít světu,“ řekl mi kamarád, který se specializuje na menšiny.

Většina je radši, když menšina zvolí druhý přístup: méně peněz to stojí a prospěch z toho mávíc lidí. Jenže jen ten první přístup dokáže udržet unikátní tradice menšiny, její kulturní kořeny. Je nutná kombinace obou přístupů, ale zatím to nikdo moc neumí ideálně propojit. Existuje jedna cesta, relativně levná a do budoucna perspektivní: internet. Přesun tradic, originálních znalostí anávyků menšin se může umístit tam, a tím se dají oživovat v běžném životě. Ani v budoucnu se ale menšiny neobejdou bez nadšenců, kteří se budou zdarma, bez nároků na slávu, starat o komunitu, udržovat její „menšinové“ zvyky.

MILAN FRIDRICH

21.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies