VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O dvojím Mnichově

Během jednoho týdne jsem si dvakrát vzpomněl na Mnichov. Jednou když se zjistilo, že Václav Havel a Miloš Forman píší scénář podle knihy francouzského autora s názvem Mnichovský přízrak.

21.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Druhý důvod visel na zdi půjčovny DVD. Plakát k filmu Mnichov – o teroristickém útoku na izraelskou výpravu na mnichovské olympiádě z roku 1972. „Mnichov je národní trauma srovnatelné s Bílou horou,“ říkal nám kdysi na vysoké škole profesor Milan Machovec. „Zatímco na Bílé hoře Češi tehdy prohráli, během Mnichova ani nevystřelili a vzdali se potupně silnějšímu nepříteli,“ dodával kritik českého opatrnictví a taktizování.

Může se zdát, že souvislost Mnichova 1938 a 1972 je pouze subjektivní. Jednou šlo o zradu, jindy o násilí několika teroristů na hrstce sportovců. Jenomže nejde o to, co mají oba Mnichovy společné, ale právě o rozdílnost. České pojetí Mnichova je pasivní, je o zradě jiných a nemožnosti nebo neschopnosti se bránit, kdežto v případě Izraele jde o srážku s iracionálním násilím, které následovala tvrdá vražedná odveta.

Český nebo správněji československý Mnichov je o dějinné bezradnosti „malého“ národa sevřeného Německem a Ruskem, kdežto izraelský Mnichov je o nemilosrdném gestu starověkém: oko za oko, zub za zub. Možná proto jsou Češi radikálně rozděleni v palestinsko-izraelské otázce. Jedni straní izraelskému právu na obranu a na stát, druzí nejsou ochotni přijmout právo na odplatu, na násilnou politiku.

Češi mohli v roce 1938 přece taky bojovat, nemuseli jsme přijmout diktát bez protestů, bez odporu. Když něco takového uděláte, dáte přednost taktice před bojem, byť pro tisíce, desetitisíce lidí smrtelným, budete hájit právo na pasivitu. Je jedno, zda za odmítnutí války může národ nebo jeho vůdci. Tím ale vyroste trauma, protože každý tak nějak cítí, že národ, který není ochoten pro svoje zájmy umírat, je zranitelný a když doje na lámání chleba, může se dostat velmi snadno do područí bojovnějších. Zajímala by mě psychoanalýza tohoto traumatu, přízraku, který koluje v podvědomí mnoha Čechů.

Zajímalo by mě, zda spolu s okupací po roce 1968 nebubnuje v našich emocích, když sledujeme postupující evropskou integraci. Mnichov je podivná událost, která nemá v dějinách země obdoby. Ne každý národ má srovnatelný přízrak, který nelze nijak snadno překonat nebo přebít. S výjimkou Izraele. Ani jeho „Mnichov“ ale není bez šrámů na národní duši, není snadno uchopitelný a popsatelný.

Milan Fridrich

21.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1 7

Češi mají ve vesmíru svou první nanodružici. Vědcům zatím dělá radost

Stařenka v domově důchodců - ilustrační foto
13 7

Rozdíl mezi výplatou a důchodem je v Česku skoro nejvyšší v EU

Britové se pyšní novou válečnou lodí. Jde o největší plavidlo Jejího Veličenstva

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Ze skotských doků v Rosythu vyrazila ke své první cvičné plavbě nejnovější chlouba královského námořnictva HMS Queen Elizabeth. Jde o doposud největší a nejpokročilejší britské válečné plavidlo v historii. Světlo světa spatřilo po osmi letech vývoje. Dokáže nést čtyřicet letadel a může na ní působit až tisíc mariňáků.

Vedení ODS schválilo program i kandidátky, chce hájit svobodu a demokracii

Vrcholné orgány ODS dnes definitivně schválily program i kandidátky pro podzimní volby do Sněmovny. Na tiskové konferenci po jednání výkonné rady a republikového sněmu ODS to řekl předseda strany Petr Fiala. Podle něj jde ODS do voleb s cílem hájit svobodu a demokracii. Fiala se domnívá, že tyto hodnoty jsou v ohrožení.

AKTUALIZUJEME

V čele ANO bude ve středních Čechách Babiš. Pilný na Vysočině kandidovat nebude

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude lídrem pro sněmovní volby ve středních Čechách. Žádost tamních oblastních organizací dnes potvrdilo předsednictvo hnutí. Babiš chtěl původně kandidovat až z posledního místa a neúspěšně k tomu vyzval i šéfy ostatních stran. Hnutí to dnes oznámilo v tiskové zprávě.

Rakouský prezident přijel do Prahy vlakem, Sobotka ho vítal na nádraží

Na první návštěvu České republiky ve funkci rakouského prezidenta přijel do Prahy vlakem Alexander Van der Bellen. Na pražském Hlavním nádraží ho uvítal hradní ceremoniář Miroslav Sklenář a jednotka Hradní stráže. V historickém salonku nádražní budovy se pak s Van der Bellenem setkal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V úterý se sejde i s prezidentem Milošem Zemanem, ten se ale plánovaného podnikatelského fóra nezúčastní kvůli návštěvě Vysočiny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies